Evropa a Amerika na pokraji ostré obchodní války

Ve chvíli, kdy by Západ potřeboval být jednotný a sladěný víc než kdykoli jindy od druhé světové války, se Evropa s Amerikou dostaly na hranu ostřejšího obchodního konfliktu, než jaký hrozil za časů Donalda Trumpa. Linie střetu zájmů a nedorozumění jsou dvě. Obě přinesly velké krize současného světa. Tažení za bezuhlíkovou ekonomiku, s ním související energetická krize a vysoká inflace.

Ty krize doléhají na celý Západ. Na Evropu ale podstatně silněji než na Ameriku. V důsledku těchto tří krizí jsou ceny energií v Evropě násobně vyšší a průměrné zdražování v Evropské unii si stojí k tomu ve Spojených státech v poměru 11,5 procenta ku 7,7 procenta.

Zákon proti zdražování

Do této vypjaté situace se po odstřižení od ruského plynu staly Spojené státy se svým zkapalněným plynem (LNG) jedním z klíčových dodavatelů strategické suroviny do Evropy. Tím jí v kritické době výrazně pomohly. Jenže zároveň vyvolaly v Evropě kritiku za to, že jí LNG prodávají násobně dráž, než za kolik ho nabízejí doma.

„Nepovažuji za úplně přátelské, když nám prodávají jejich LNG za cenu třikrát až čtyřikrát vyšší než na domácím trhu. To je dost dvojí standard ve chvíli, kdy moc dobře vědí, že Evropa nemá jinou možnost než požadovanou cenu platit,“ prohlásil koncem října francouzský prezident Emmanuel Macron. Německý ministr hospodářství Robert Habeck si jen stěžoval, že by od Američanů čekal „víc solidarity“. Macron zvedl i další linii a obvinil Spojené státy z nové vlny protekcionismu. Z toho, že chrání své vlastní výrobky daňovými úlevami.

Nebylo to nic úplně nového. Zvýhodnění amerického zboží pod titulkem „Buy American“ provozují Spojené státy v některých strategických oborech už nějakou dobu.

Celý text Lenky Zlámalové si můžete přečíst na ECHOPRIME. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.