Nedělejte ze mě pitomce. Návrh na české potraviny nepodpořím, poškodil by mě, řekl Babiš
ČESKÉ POTRAVINY
2
Návrh zákona, aby obchody prodávaly až 85 procent českých potravin, podle premiéra Andreje Babiše principiálně smysl dává, on jej však nepodporuje. Totéž radil svým poslancům. Předseda vlády se totiž obává, že by to poškodilo jeho osobu i koncern Agrofert, který vložil do svěřenských fondů. Babiš to řekl serveru CNN Prima News. Opozici se nelíbí, že by návrh mimo jiné i poslankyně ANO Margity Balaštíkové zvýhodnil Agrofert, pod holding totiž spadá řada potravinářských podniků jako Olma nebo Penam.
V návrhu poslankyně Balaštíková a její kolega Zdeněk Podal (SPD) spolu s dalšími dvěma desítkami poslanců z různých stran požadují zavedení povinného podílu 55 procent českého zboží na pultech od příštího roku, následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent. Premiér to však nepodpoří. „Vystoupil jsem na klubu. Myslím si, že naši poslanci to vrátí zpět do druhého čtení,“ uvedl v rozhovoru.
Potravinová soběstačnost podle něj smysl dává, mělo se však o ní usilovat už po roce 1989. „Tak, jak přišel náhodou vir, co když se něco stane za pár let?“ ptal se. V rozhovoru ale také několikrát zopakoval, že se k věci nechce příliš vyjadřovat. Po urgování Babiš prohlásil, aby z něj novináři nedělali pitomce. „Mám střet zájmů, jak ráda říkáte. Nebudu se k tomu vyjadřovat. Dal jsem na to svůj názor. Na klubu jsem řekl, že tenhle návrh poškozuje mě a mou bývalou firmu. Asi máte pocit, že potřebuju nějaký zákon, aby si moje bývalá firma přilepšila. Není to pravda. Já se tím nezabývám. Řeší to pan Faltýnek,“ doplnil Babiš.
Vlna kritiky
Návrh na vysoký podíl českých potravin v obchodech vyvolal kritiku u opozice i prodejců. Proti návrhu se postavil například poslanec Petr Bendl (ODS), podle něhož by se tak omezila dostupnost potravin a nakonec by to znamenalo pro běžné spotřebitele jejich zdražení.
Problémem jsou komodity, ve kterých ČR není soběstačná, například ovoce a zelenina nebo vepřové maso. „Zajímalo by mě, jak dokážou čeští zemědělci a potravináři pokrýt poptávku třeba po vepřovém se soběstačností na úrovni 46 procent. To by vepřo-knedlo-zelo zmizelo z českých stolů už v polovině června? A co zelenina a ovoce, kterou čeští dodavatelé dokážou stabilně dodávat pouze několik měsíců. Kojenecké výživy se v ČR nevyrábějí vůbec, ale přitom jim v tom české podmínky nebrání,“ uvedl za obchodní svaz Miro Dinga.
Podle poslankyně Balaštíkové, i když to návrh novely neobsahuje, vznikne prováděcí vyhláška, kterou se z návrhu vyloučí prodejny se speciálními potravinami. „Jestliže má někdo prodejnu s italskými sýry, nenabízí logicky ty české. Vyloučeno bude i zboží, které si v ČR nevyprodukujeme, jako jsou pomeranče, citrusy, mořské plody a podobně,“ řekla dříve. „Argument paní poslankyně o prováděcí vyhlášce je jen nesmyslné a nefunkční alibi, proč některé zemědělské a potravinářské koncerny hledají další zdroje financování,“ dodal Dinga.
Například mluvčí řetězce Albert Jiří Mareček ČTK sdělil, že novela by poškodila zákazníky. „Regulovat podíl potravin legislativně by znamenalo výrazně omezit pestrost nabídky. Vedlo by to také k horší konkurenci, a tedy i vyšším cenám a potenciálně horší kvalitě,“ uvedl. Firma se podle něj snaží české výrobce podporovat. Podle Penny Marketu také není nutné takovou věc dávat do zákona.
