Velký krok vpřed: To je Hyundai Tucson

Automobilka Hyundai má aktuálně v nabídce několik vozů SUV. Od nejmenšího je to Bayon, Kona, Tucson a Santa Fe. Zmíněný Tucson prakticky nahrazuje model ix35 a je na trhu od roku 2020. Vyrábí se i v Nošovicích a nabízí pestré možnosti pohonu i styl.

Co se týče designu, aktuální generace je výrazně jinde než první (z roku 2004), která proti novince byla nevzhlednou připomínkou dob, kdy korejská auta nikdo nebral příliš vážně. Nyní tu stojí velmi sebevědomé SUV s futuristickými tvary a LED světlomety, které na silnici nepřehlédnete. Z boku možná nápadně připomíná Toyotu Rav4, ovšem vzájemné inspirování je zejména u stylingu ve světě automobilů (a nejen tam) běžné.

Interiér se proti předchůdci výrazně posunul k digitalizaci. Velký a tradičně přehledný středový displej už nikoho nepřekvapí. Na něj ovšem navazuje ještě další displej k ovládání topení a dalších prvků, ale s dobrou odezvou i celkem nerušivou funkčností. Naštěstí zbylo i několik mechanických tlačítek – kromě vypínání systému start/stop či vyhřívání/větrání sedadel i kolébka voliče jízdních režimů a další. Digitální přístrojový panel mají všechny verze vyjma základní již jako součást sériové výbavy.

Posed je vyšší než u srovnatelného hatchbacku, rozsah nastavení považujeme za průměrný, stejně jako sedadla – běžnému použití zcela dostačují. Vzadu se dvě normální postavy usadí bez omezení, tři už samozřejmě hůř (což je standard). Zavazadlový prostor o hodnotě 577 až 1756 l je v této třídě blízko průměru, objem je dobře využitelný.

Pod kapotou nového Tucsonu lze mít několik benzinových i naftových motorizací, dokonce i hybridní verze. Základním zážehovým motorem je příjemný přeplňovaný čtyřválec 1,6 litru GDI, nabízený s výkonem od 150 do 180 k. Hybridní verze HEV s pohonem předních nebo všech kol nabízí celkem 230 k, plug-in hybridní PHEV dokonce 265 k. Vznětové verze pokrývá turbodiesel 1,6 litru CRDi s výkonem buď 115, nebo 136 k. Netřeba připomínat, že skoro všechny – včetně testované – motorizace se tváří minimálně jako mild-hybrid, ale to už je zátěž doby.

Sportovně laděná verze N Line, odkazující na ostré N modely zejména designem a například 19palcovými koly, využívá k práci zážehovou jednotku o výkonu 180 k a 265 Nm točivého momentu. V praxi to znamená schopnost pokořit stovku za slušných 9 s a maximální rychlost lehce přes 200 km/h. Pro SUV s vnějšími rozměry 4510 x 1865 x 1650 mm a hmotností kolem 1,7 tuny to je akorát. Motor má příjemný zvukový projev (možná trochu pomáhají dvě koncovky verze N-Line) a hezky se roztáčí. Široké spektrum využitelných otáček trochu krotí sedmistupňová dvouspojková převodovka (čtyřkolku s manuálem lze zvolit pouze ke slabší verzi motoru GDI o výkonu 150 k). Spotřeba turbomotoru je samozřejmě odvislá od jízdního stylu, v režimu důchodce se dá pohybovat za 6,5 l na 100 km, dravější zase znamená klidně o tři litry víc.

Hyundai Tucson N Line přesně ukazuje, jak je u podobného vozu důležité (a smysluplné) pořídit verzi s pohonem všech kol. Trakce je velmi dobrá a jízdní vlastnosti také. A výhody čtyřkolky zřejmé. I když je jasné, že do terénu se N Line podívá jen výjimečně, a jen do lehkého, klidně bychom zvolili o něco menší kola a dali jim trochu víc „gumy“. Nízkoprofilové devatenáctky vypadají efektně, ale podvozek potřebuje pro správnou práci s nimi skutečně hladký asfalt. A toho u nás zas tolik nemáme… Verze N-Line je zkrátka naladěná s ohledem na lepší obratnost a svižnost, ale s lehkým omezením v oblasti komfortu odpružení. Každopádně hbitost v kombinaci s rychlými reakcemi řízení, převodovky a v neposlední řadě dobrou úrovní přehledu o dění kolem dělá z nového Tucsonu vcelku milého společníka.

Hyundai tradičně nabízí řadu benefitů – kromě slevy rovnou v ceníku i různé výbavové doplňky či například prodloužené záruky. Úplný základ se prodává za cenu od 539 990 Kč, slušný střed pořídíte do 700 000 Kč a vrcholná N Line Style stojí 879 990 Kč.

Plusy:

Motor a jeho projev, jízdní vlastnosti, interiér.

Minusy:

Horlivé asistenční systémy, komfort s 19palcovými koly.