2 tragický scénář pro česko

Zelená evropská politika ohrožuje dostavbu Temelína a Dukovan

Nové

Témata: , , ,

Summit Evropské unie se odehraje ve sporu o budoucí podporu jaderné energie. Elektrárny totiž narážejí na odpor zelené evropské politiky, která vyzdvihuje pouze obnovitelné zdroje. Den před summitem se navíc Rakousko s Lucemburskem dohodlo, že potopí usnesení na finanční podporu jaderných elektráren z evropských peněz. Pro Českou republiku to však znamená tragický scénář, protože podíl jaderné energie chce nadále navyšovat a spolu s tím postavit nové bloky v Temelínu i Dukovanech.

Spor o jádro odstartovala v minulém týdnu debata zástupců finského předsednictví a Evropského parlamentu. Ti navrhli, že jádro se nebude řadit mezi „čisté“ zdroje kvůli svému odpadu. Zařazení různých zdrojů pak bude mít významný vliv na získání úvěrů a dluhopisů, a bude tak ovlivněno samotné financování. Den před čtvrtečním klíčovým summitem, kde měly členské státy Evropské unie dohodu schválit, se proti vyslovilo i Rakousko spolu s Lucemburskem, které chtějí financování jaderných elektráren zabránit.

Česká republika však počítá stavět nové bloky v Temelíně i v Dukovanech. Dosud totiž Česko vyrábí 47 procent elektřiny z uhlí, proti kterému bude bojovat Green new deal. Evropská komise chce do roku 2050 udělat z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Česko však nadále plní závazky Pařížské konference o ochraně klimatu, kdy má snížit do roku 2050 produkci emisí CO2 o osmdesát procent. Dostavba Temelína a Dukovan by měla pomoct vzrůstu podílu jaderné energie na 50 procent právě do roku 2050. V současné době to je 32 procent.

„Usilovně pracujeme na tom, aby závěry příští Evropské rady byly schváleny. Především si musíme jasně říci, že bez zvýšení podílu jaderné energie v energetickém mixu nedosáhne Evropská unie nikdy klimatické neutrality. Jádro je bezemisní a čistý zdroj energie a Evropská rada by to měla jasně říci. Náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Evropské unii budou obrovské a v České republice budou mnohem vyšší než v jiných státech. Státy Evropské unie musí být připraveny se na tom férově podílet, a nesmí jít jen o přerozdělování peněz z koheze,“ řekl pro Echo24 ministr průmyslu Karel Havlíček.

Postoj vlády sdílí opakovaně i prezident Miloš Zeman, který chce zachovat současný energetický mix. S tím souhlasí i zástupci opozice, která je tak s hlavou státu a vládou vzácně za jedno. „Pro Českou republiku, jejíž ekonomika je energeticky náročná, bude zásadní výše podpory, kterou se nám podaří na transformaci získat z evropských zdrojů. Současně doufám, že se kolegy podaří přesvědčit, že jádro je z hlediska CO2 čistý zdroj. Evropská unie by neměla přijímání opatření odkládat, protože klimatická změna je realitou a neseme odpovědnost ve vztahu k budoucím generacím, v jakých životních podmínkách budou žít,“ řekla pro Echo24 členka hospodářského výboru a poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09).

Rozhodnutí finského předsednictví spolu se zástupci europarlamentu hodnotí kriticky i poslanec a také člen hospodářského výboru Vojtěch Munzar (ODS). „Česká republika považuje jádro za čistou technologii a za druhé je nutné si uvědomit, že podle strategických rozhodnutí je nutné si udržet míru energetické soběstačnosti a bezpečnosti, což by v tomto případě nešlo,“ řekl pro Echo24 Munzar.

Uhlíková neutralita bude každého stát 60 tisíc korun

Plán na bezuhlíkovou Evropu po dobu dvaceti let bude v přepočtu na každého občana spolu s dětmi činit přes 60 tisíc korun. Podle premiéra Andreje Babiše totiž budou náklady na neutralitu dosahovat 675 miliard korun. „Chceme, aby to Evropská unie zohlednila v příštím rozpočtového období,“ uvedl Babiš.

Částku se však v takové výši nepovede dosáhnout. V přepočtu na eura totiž částka dosáhne 25 miliard, Evropská unie přitom hodlá nabídnout ve speciálním fondu pouze 100 miliard pro všechny členské státy. „Naše ambice by měla být jednoznačná: přechod na nízkoemisní zdroje, a záměrně říkám nízkoemisní, protože nulaemisní je do roku 2050 nereálné. Z 37 procent energetických zdrojů z uhlí chce vláda ponechat čtvrtinu, tedy zhruba deset procent,“ uvedl Karel Havlíček.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také:

Přece, ale možná pozdě. Boj o právo Česka stavět jaderné elektrárny

My řešíme Řeporyje, vlasovce – a mezitím…

Týdeník Echo

od 1099 Kč

Tištěný Týdeník Echo věnuje velkou pozornost politickým a společenským událostem, historii, literatuře, filmu a kultuře obecně.

Více info

EchoPrime

od 249 Kč

Vychutnejte si přístup k prémiovému obsahu určenému pouze předplatitelům, který nemá na českém internetu obdoby

Více info