V prvním testu jako premiér neuspěl kvůli svým povahovým vadám, říká bývalý kolega Borise Johnsona
Diskuze CEVRO Institutu
2
Poprvé se setkali na Oxfordu, kde oba studovali, později v redakci deníku Telegraph, kde oba pracovali. Zahraničně politického experta a komentátora Toma Grosse s Borisem Johnsonem spojuje i mnoho dalších osobních vazeb. V dalším pokračování online diskusí CEVRO Institutu komentuje Tom Gross situaci v Británii v čase, kdy do brexitu zasáhla pandemie. Jak ji zvládá Boris Johnson?
Převzal vedení Konzervativní strany, uvnitř strany se zbavil všech, kdo byli proti brexitu nebo pro jeho měkčí verzi. Poté drtivě vyhrál parlamentní volby a protlačil brexit. Mezitím vyjednával, začal si milostnou aféru, jeho přítelkyně otěhotněla, rozváděl se a do toho se nakazil koronavirem, shrnuje Tom Gross posledních několik měsíců Borise Johnsona. Online diskuse CEVRO Institutu proběhla dva dny poté, co britský premiér ukončil léčbu po nákaze koronavirem a přesně v den, kdy mu jeho přítelkyně porodila syna. Koronavirová krize se stala prvním testem jeho schopností na postu premiéra. “Zvládnul to veskrze špatně. Borise obdivuji, je velmi a velmi inteligentní a velmi erudovaný. Ale jeho povahové vady mu umožnily, aby ve svém prvním klíčovém testu dramaticky neuspěl”, hodnotí aktuální situaci Tom Gross. Británie se podle něj tak nechala zahltit brexitem, že se na koronavirovou krizi nebyla schopna připravit. Navzdory tomu, že měla nejlepší pandemický plán, díky kterému nákazu koronavirem nakonec velmi dobře ustál Singapur. Johnsonova vláda však nebyla schopna jakkoliv zasáhnout v čase šíření nákazy, nedokázala pořídit dostatečné zásoby základního zdravotnického materiálu. A to ještě část z nich zaslala koncem února do Číny. Záznam diskuse s českými titulky můžete zhlédnout níže.
Johnson podle Grosse podlézá Číně, “bojí se trochu víc naštvat Číňany, než když naštve Donadla Trumpa”. I proto se prý rozhodl jít raději na oslavu čínského nového roku místo toho, aby se zúčastnil krizového jednání britské vlády ke koronaviru, které sám svolal. “Boris byl vždy neuvěřitelně ambiciózní, ale není ideologický. Má nějaký pohled na svět, ale není ideolog, je svým způsobem pragmatik”, vysvětluje Gross vstřícný postoj Británie ke spolupráci se společností Huawei na budování 5G sítě.
Brexit je podle něj obrovský hazard a Británie na něj není nijak připravená. “Boris Johnson musí zajistit, aby brexit fungoval. Když fungovat nebude, uvidíte možná nezadržitelné kampaně ve Skotsku a v Severním Irsku za to, aby opustily Británii a opět se staly členy Evropské unie. Severní Irsko jako součast Irska a Skotsko jako samostatný stát”. V případě neúspěšného brexitu, jež by přinesl oslabení britské ekonomiky a nárůst nezaměstnanosti, se pak Tom Gross obává nástupu nacionalismu a populismu. “V tom případě jsem vděčný za to, že premiérem je Boris Johnson, protože je náležitě obratný a náležitě populistický a přitažlivý na televizní obrazovce. Pokud někdo může sejmout extrémně pravicovou stranu, je to on”. Současná situace v Británii by podle něj byla daleko horší, kdyby prosincové parlamentní volby vyhrála Labour Party vedená v té době Jeremy Corbynem. A přestože “Borisovi” začíná klesat popularita a kriticky se vůči němu začínají vymezovat i pravicová média, veřejnost za ním stále stojí. “Většina lidí v Británii o něm mluví jako o Borisovi. Obvykle se tak říká spíše popovým hvězdám jako jsou Beyoncee, Rihanna, Madonna, politikům se obvykle křestním jménem neříká. Většina lidí ale Borisovi říká Boris. A může se to dít paralelně, říkat, že je to dobrej chlap, je to lídr, jakého chcete, má dobrý projev, a zároveň být docela znepokojen jeho výkonem v čele vlády,” vysvětluje Tom Gross.
Tom Gross
Tom Gross je britský novinář a zahraničně politický expert, specializuje se zejména na oblast Blízkého východu. Poté, co absolvoval oxfordskou universitu, pracoval v deníku Telegraph, odkud jej již více než 25 let pojí osobní vztahy s Borisem Johnsonem. Jako zpravodaj Telegraphu působil začátkem devadesátých let v Praze, přispíval zde pravidelně i do The Prague Post nebo Lidových novin, stál u zrodu českého vydání Elle. Natočil zde i několik dokumentů pro BBC. Poté pracoval jako blízkovýchodní zpravodaj pro Telegraph a The Daily News, dění v této oblasti aktivně komentuje v předních evropských i amerických médiích bez ohledu na jejich politické zaměření dodnes. O médiích, politice, lidských právech i boji proti terorismu přednášel na Harvardu, Yale a mnoha evropských universitách. Die Welt jej označil za “levičáka v boji proti levicovému pokrytectví”, Michael Rubin za jednoho z nejlepších evropských pozorovatelů dění na Blízkém východě.
