Nejhorší rozpočet v historii. Státu jen za půl roku chybí už 195 miliard

Nejhorší rozpočet v historii. Státu jen za půl roku chybí už 195 miliard
Ekonomika

SCHODEK STÁTNÍHO ROZPOČTU

Echo24

Česká republika hospodařila v prvních šesti měsících roku 2020 se schodkem státního rozpočtu ve výši 195,2 miliard, oznámilo ministerstvo financí. Jen za červen činil schodek státního rozpočtu 37,8 miliard. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je v současnosti české hospodářství „na umělém oběhu“, který si ČR „může dovolit“.

Na poklesu příjmů se podepsal podle ministerstva financí zejména pokles zaměstnanosti či nižší dynamika objemu mezd a platů. Celkové příjmy meziročně poklesly o 5,9 % (44,2 miliard korun), z čehož nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného o 12,9 % (47,6 miliard korun).

Česku naopak pomohly peníze z Evropské unie, kterých meziročně přibylo 17,2 %, což je o 10,3 miliardy korun více než loni.

„Zatímco v předchozích letech bylo tradičně přebytkové hospodaření v červnu výrazně podpořeno inkasem daní z příjmů právnických osob, v letošním roce převažuje efekt propadu ekonomické aktivity a dopady opatření financovaných státním rozpočtem na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám,“ uvedlo ministerstvo.

Saldo státního rozpočtu za leden až červen 2020 (v miliardách korun)
Saldo státního rozpočtu za leden až červen 2020 (v miliardách korun) Foto: MF

Hluboký schodek státního rozpočtu hájí ministryně financí Alena Schillerová. Podle ní jsou české veřejné finance „absolutními premianty“ v rámci jiných států EU.

„Dosavadní vývoj hospodaření odpovídá scénáři, který předpokládáme v souvislosti s projednávanou novelou rozpočtu na letošní rok s deficitem 500 miliard. Nárůst výdajů o 130 mld. Kč v podobě nastartovaných záchranných programů a meziročně téměř dvojnásobných investic z národních zdrojů, bude mít příznivý dopad do ekonomického vývoje v následujících měsících a usnadní konsolidaci v následujících letech. Ekonomice pomáhá také odklad řady daňových povinností. Naše hospodářství se v tuto chvíli nachází na umělém oběhu, který si však můžeme dovolit. České veřejné finance totiž stále zůstávají v porovnání s ostatními evropskými zeměmi mezi absolutními premianty,“ řekla Alena Schillerová.

„Schodek se bude prohlubovat“ soudí analytik

„Podobně jako v předchozích měsících jde o suverénně největší schodek pro dané období, který se navíc bude v příštích měsících dále zvyšovat. Zatímco příjmová strana trpí ochromenou ekonomickou aktivitou, která tudíž negeneruje daňové výnosy, ta výdajová nese tíhu záchranných programů,“ komentoval čísla analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.

Pokud nepřijde druhá vlna pandemie, finální deficit hospodaření státu by mohl být nakonec nižší než 500 miliard Kč, míní analytik ING Bank Jakub Seidler. Současný rozpočet totiž obsahuje rezervu 60 miliard Kč, zároveň se patrně nestihnou vyčerpat navýšené prostředky na investice. „Nyní tak počítáme s deficitem asi 450 miliard, tedy 8,5 procenta HDP,“ odhadl.

Sněmovna v dubnu kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun a tento týden pustila do druhého čtení projednání návrhu na zvýšení schodku na 500 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Příjmy rozpočtu ke konci června meziročně klesly o 44,2 miliardy na 699,7 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 51 miliard na 591,2 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 130,4 miliardy na 894,9 miliardy korun.

Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci června kleslo meziročně o 17,3 miliardy na 90 miliard korun. Důvodem je podle MF především posun lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a možnost jejího zaplacení až 18. srpna, které zajišťuje hotovost firem během recese. Dále jde o prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob.

Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 8,2 miliardy na 127,3 miliardy korun. V tomto případě se především negativně projevil meziroční pokles maloobchodních tržeb v březnu a v dubnu. Příjem tlumily i nižší sazby daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května, upozornil úřad.

V případě výdajů rostly především běžné výdaje, a to meziročně o 15,5 procenta, tedy o 111,7 miliardy, na 830,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje rozpočtu meziročně stouply o 40,8 procenta, tedy o 18,7 miliardy, na 64,5 miliardy korun.

Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu, které vzrostly o 7,7 miliardy Kč. Jen za poslední čtyři měsíce roku dosáhly nákupy materiálu 9,8 miliardy Kč, meziročně o 6,3 miliardy více, informovalo MF.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci června 339,4 miliardy korun, meziročně o 39,9 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 253,4 miliardy korun.

Související články