Premiér a bílá velryba

komentář

Premiér a bílá velrybakomentář
Komentáře

Petr Holub

Už šestý rok slibuje Andrej Babiš, že ukončí spory tradičních politických stran a že jeho odborníci začnou gigantickými investicemi modernizovat dosud zaostalé Česko. Nestalo se však nic. Už druhý rok slibuje v roli premiéra Národní investiční plán, ve kterém popíše nejdůležitější projekty, kterými se posuneme mezi ty nejvyspělejší země. Včera tento plán představil vládě, daňové poplatníky prý přijde za třicet let na osm bilionů korun. Stejně jako kapitán Achab z románu Hermana Melvilla uviděl svou bílou velrybu.

Představit se jako lídr technologického pokroku patří k zásadním superlativům Babišova politického tažení. Právě modernizace země je důvodem, proč si nárokuje silnější rozhodovací pravomoci, nezpochybňované nedisciplinovanými poslanci a senátory. Pro pracovníky premiérova marketingu je však čím dál obtížnější udržovat pověst energického modernizátora, protože v uplynulých šesti letech nic významného postaveno nebylo, nebýt pražského tunelu Blanka, který však zůstane v dějinách zapsán jako dílo opakovaně proklínaného primátora Pavla Béma. Ještě horší je vyhlídka, že ani v následujících dvou letech nebude žádná významnější stavba, která by přesvědčila o premiérově kompetenci, nejen dokončena, ale velmi pravděpodobně ani zahájena. Nové reaktory v Temelíně a Dukovanech, vysokorychlostní vlaky z Prahy do Brna nebo třeba dálnice D35 jako symbol nedokončené páteřní sítě dálnic byly vždycky vzdáleným cílem pro tvůrce stranických i ministerských programů a někde v nedohlednu zůstaly dodnes. Proto nezbývá nic jiného než zveřejnit ambiciózní plán, kde budou obsaženy všechny zmíněné evergreeny a mnohé další, byť méně důležité nápady, a pak je označit za odkaz Velkého modernizátora národu. Tak vznikl a takový má význam dokument „Země budoucnosti pro 11 milionů lidí“, který včera projednala vláda.

Fakticky tím premiér a jeho poradci řekli zhruba totéž, jako kdyby zůstali zticha. Radí, ať se do roku 2050 investuje osm bilionů korun ze zdrojů státu, krajů a obcí. Zní to velkolepě, je to ovšem částka, kterou veřejné instituce proinvestují do roku 2040 v případě, že se udrží stejný podíl veřejných investic na hrubém domácím produktu a Česko udrží hospodářský růst i inflaci na úrovni dvou procent. Nemusíme se ani příliš snažit a nemusíme zvyšovat současnou, nepříliš vysokou úroveň investic ve výši 4,5 procenta na ekonomickém výkonu země.

Foto:

e

Samozřejmě je možný výklad, že Národním investičním plánem dostávají budoucí politické generace cennou příručku, které investice jsou ty nejdůležitější a na jaké oblasti rozvoje se zaměřit. Ovšem sám premiér připouští, že pouze shromáždil všechny nápady, které sebral po ministerstvech a v krajích. Není úkolem Národního investičního plánu popsat, jaké investice jsou efektivní, případně prověřit, že některé stavby budou po svém dokončení pouze nepříjemnou zátěží pro příští rozpočty.

Opravdu něco viděl?

Nové jaderné bloky, páteřní síť dálnic, vysokorychlostní železnice jsou v prostředí tuzemské politiky tři jména pro bílou velrybu. Babiš není prvním premiérem, který se za velrybou vypravil. Teď starý kapitán naposledy vystoupil na pozorovatelnu na hlavním stožáru a hlásí, že zahlédl na vzdáleném obzoru legendárního vorvaně, a že právě proto může ukázat cestu, jak ho dostihnout a ulovit. Nikdo z námořníků však nemůže vědět, co vlastně kapitán vysoko na stožáru zpozoroval. Kdoví, třeba si ze všech dělá legraci.

Další texty Petra Holuba čtěte zde.