1 POLITICKÁ ARÉNA

Co týden dal, aneb osobnosti jako produkty

Říká se, že revoluce požírá své děti. Každá pochopitelně trochu jinak, nicméně toto „pravidlo“ platí s železnou pravidelností u každé. A tak se nemohlo vyhnout ani té naší „Velké protikorupční revoluci“. 

Řídit iluze je totiž profese, kterou Andrej Babiš uplatňuje zejména na vlastní lidi, kteří mu pak tvoří důvěryhodnost směrem navenek. Až dosud si to uvědomilo jen pár z nich. Nyní se brány otevírají dokořán, v jeho podání užiteční idioti odchází a přichází nový tým profíků, sice nikým nevolený, ale vůdcem vybraný.

Hodnota osobnosti za časů firmy

Kluci a holky z první verze plakátů si upřímně mysleli, že když ten super marketing hnutí funguje na voliče, že jim osobně se žádný marketing stát nemůže, že oni jsou součástí něčeho většího. Že všichni společně budou makat a spoustu toho prostě a jednoduše zařídí.

Někteří si možná dokonce mysleli, že budou prosazovat svoje vidění světa, že je tu konečně někdo tak osvícený, protože bude naslouchat opravdovým odborníkům a lidem. Jako ten moudrý král z pohádky.

Možná to i někteří z nich mysleli dobře, škoda jen, že ve svém věku a se svými zkušenostmi netušili, že jedna velká iluze čeká i na ně, že realita oligarchického modelu řízení je mnohem brutálnější a tzv. efektivnější, než si dokázali představit nebo vidět někde ve filmech. 

Přiznat si, že jste jen firemní produkt, který má životní cyklus, na který se uplatňuje stejný marketing, a že skončíte na titulce Lidovek, to prostě asi bolí.

Skandál nebo ambasáda?

Pilný, Kleslová, Válková, Komárek, Telička, Zlatuška, Stropnický, Krnáčová, Ťok, Pelikán, možná Šlechtová a mnoho dalších.

Odcházejí po prohraných volbách či po nějaké významné kauze?

Omyl! Napsali něco nesouhlasného s oficiální doktrínou na facebook, vyjádřili názor, hlasovali jednou jinak, odvážili se mluvit a chovat podle sebe déle, než bylo nutné pro vítězství ve volbách. Jeden den se nelíbí komunistům, druhý den Zemanovi, třetí den se Babiš špatně vyspal. Ve firmě se maká, až se z komínů kouří. 

V pět hodin ráno pak dostávají na čapáku nabídku, která se neodmítá: „Buď skandál anebo jsi unavený a vyber si ambasádu!“ Největší esa hnutí ANO jsou tak poslední dobou unavená, nechce se jim pokračovat apod. 

Včera, dnes a zítra

Politický režim, který chce konkurovat demokracii a nazývá se „Řídit stát jako firmu“ prozatím tedy vykazuje tyto znaky: slíbit cokoli a nedodržet to kdykoliv, říci cokoliv a změnit názor kdykoliv, udělat cokoliv a nazvat to jakkoliv, používat kohokoli a vyměnit ho kdykoliv.

A víte, jaký to všechno má smysl? Je to nejlevnější a nejefektivnější řešení pro nonstop lavírování. Jak jinak můžete být ráno pravičák, v poledne sociální demokrat a večer komunista? Jak jinak můžete slibovat všem a nikomu? Jak jinak můžete ráno v EU kvůli svému holdingu všem podlézat a odpoledne s vážnou tváří jednat s komunisty o zahraničních misích a oslabení NATO a EU?

 

Jak se tvoří bez důvěry

Mezitím stále nemáme vládu s důvěrou. Je to tak únavné, že občané začínají ztrácet celkový kontext. 

V čele pelotonu iluzí jsou nyní na chvíli komunisti. ČSSD je rozložena na několik frakcí, nepřátelské převzetí může začít ať už jejich referendum dopadne jakkoli.

Kolem toho všeho ve stínu lesa krouží starý vlk a spřádá plány na vlastní úřednickou vládu. Chce ji obhájit tím, že už byly vyčerpány všechny možnosti. 

To vše v situaci, kdy existuje spousta variant většinové vlády s demokratickým mandátem a bez obviněných premiérů. To bychom ale nesměli čím dál více žít ve světě iluzí, kde nedůvěra začíná mít větší hodnotu a vliv než důvěra.


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.