Konec covidu v Česku. Babišova vláda stále nepředstavila jasnou strategii vakcinace

Stříbrnou kulkou proti čínskému koronaviru, na kterou všichni netrpělivě čekají, je vakcína. Bez ní nemá žádná z vyspělých zemí, které nejsou izolované jako Austrálie nebo Nový Zéland, šanci se koronaviru zbavit, aby mohly žít bez vážnějších omezení a restrikcí. Celá už téměř roční historie ukazuje, že normální život s koronavirem zvládají jen společnosti, které dokážou ovládnout technologii, logistiku a vyspělou medicínu. To jsou přesně věci, které oddělují civilizačně nejvyspělejší státy od těch méně vyspělých.

Technologií a logistikou, jejichž zvládnutí dovolilo zemím co nejméně omezený život s nejmenším počtem obětí, bylo testování a trasování nakažených a cílená ochrana zranitelných, která dovolovala ostatním žít co nejvíce normální život. V Evropě se to podařilo jen velmi málo zemím. Asi nejlépe Dánsku, které dokázalo s nejméně restrikcemi a zavíráním udržet nejmenší počet obětí a nejméně poškozenou ekonomiku. Země s 5,8 milionu obyvatel měla minulý týden jen 773 obětí. Ani ne dvakrát větší Česko jich mělo 6555. Dánové dokázali uspět, protože byli schopni velmi rychle odhalovat masovým testováním a trasováním infikované, izolovat je a zároveň zvládli cíleně chránit ty zranitelné. Česko kvůli neschopnosti a chaosu vlády Andreje Babiše selhalo v obou civilizačních koronavirových disciplínách. V říjnu se infekce masově rozšířila, protože vláda nebyla schopna zajistit rychlé testování a trasování nakažených. Vzápětí se dostaly pod tlak nemocnice poté, co nákaza pronikla do rizikových skupin. Senioři tvoří přes 23 procent všech nakažených.

Jasné priority

Teď se rozjíždí třetí civilizační test. Test schopnosti naočkovat takovou část společnosti, aby bylo možné zrušit všechna omezení. Dlouho očekáváná stříbrná kulka je na dohled. Nejdřív ohlásily americká společnost Pfizer a německá firma BioNtech, že úspěšně ukončily třetí, závěrečnou fázi klinických testů vakcíny, která má podle posledních informací účinnost až 95 procent a neobjevují se u ní žádné vážné vedlejší účinky. S výjimkou toho, že si asi čtyři procenta ze 44 tisíc dobrovolníků, kterým byla podána, stěžovala na únavu. Pár dní nato americká firma Moderna oznámila, že její vakcína má těsně před koncem třetí fáze klinických testů účinnost 94,5 procenta. Obě firmy už požádaly Evropskou lékovou agenturu o registraci. Evropská unie objednává vakcíny pro všechny své členské státy, které se v její prospěch vzdaly práva samy nakupovat. Objednávky se scházejí v Bruselu. Od Pfizeru se Unie chystá nakoupit v první fázi tři miliony dávek. Očekává se, že první dózy s vakcínou by se v evropských zemích mohly objevit už koncem prosince, nejpozději v lednu. Před finišem je i další nadějná vakcína britsko-švédské firmy AstraZeneca.

Řada zemí už dává dohromady detailní očkovací scénáře. Ty stojí na třech pilířích. Zaprvé: kdo se bude prioritně očkovat. Zadruhé: kde se bude očkovat. Zatřetí: jak lidi informovat, pro koho je očkování potřebné a důležité a jaké má případná rizika. Vývoj vakcín byl rekordně rychlý, takže řada lidí včetně těch z rizikových skupin je k nim výrazně skeptická.

Celý text si přečtěte již nyní na ECHOPRIME nabo od čtvrtka v tištěném Týdeníku Echo. Objednat si ho můžete zde.

Text vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky