Hlavně neodpustit Tomášovi. Co očekávají progresivisté od nových filmů

ECHOPRIME

Hlavně neodpustit Tomášovi. Co očekávají progresivisté od nových filmů
Hrdinka filmu Chyby zažívá na vesnici těžké časy. Foto: Falcon
Týdeník

Ondřej Štindl

Film Chyby režiséra Jana Prušinovského podle scénáře Romana Vojkůvky v kontextu zdejší produkce patřil k těm očekávanějším. Reakce na něj byly spíš pozitivní, k dílu ale padly i docela ostré výtky. To je normální, avšak povaha některých výhrad stojí za detailnější povšimnutí, ukazuje se na nich totiž jakási proměna toho, co se od (nejen) filmového umění očekává, přinejmenším v těch pokrokově smýšlejících kruzích.

O filmu mohu říct, že se mi s nějakými výhradami, místy třeba většími, líbil, především díky dobře fungující „chemii“ mezi hlavními postavami. Na filmech a televizních seriálech Jana Prušinovského oceňuji ambici oslovit také diváky, kteří na tom jsou v životě plus minus podobně jako postavy jeho snímků, tedy nebydlí ve společenských centrech, nejsou zrovna dobře hmotně zajištěni a podobně (skvěle se mu to povedlo v seriálu Most!). Líčí je se sympatií, ale nijak se jim nepodbízí, jeho filmy v tomhle ohledu nejsou „po srsti“, postoje, které se z nich dají vyčíst, asi nejsou v prostředí českého maloměsta či vesnice většinové. Ale neuzavírají se před nimi ani na ně neshlížejí jako na chudáčky, kterým je potřeba vysvětlovat, jak by měli žít. Soudobá kinematografie – především ta její festivalová část – přitom lidi z okraje společnosti líčí především jako předmět studia, případně jaksi distanční účasti. Prezentuje jejich příběhy často burcujícím způsobem, který má publikum vybudit k pobouření nad ekonomickou a další nespravedlností, jíž jsou vystavováni, nebo naopak nad deprivovaností a zaostalostí, násilím v domovech a patriarchální tyranií. Že by ale mohli být v řadách diváků – s tím se moc nepočítá, z mnoha důvodů.

Příběh Chyb je jednoduchý. Tomáš (Jan Jankovský) žije sám na vesnici někde na Berounsku, jeho koníčkem je pěstování sukulentů, pravidelně se schází s kamarády na pivu. Cestou z návštěvy matky, jež žije na Slovensku s novým přítelem, mu ujede autobus, v baru se seznámí s Emou. Je to sympatická a vitální holka, padnou si do oka. Působí jako dvojice přitahujících se protikladů, v životě to tak někdy bývá. Tomáš v sobě má nějakou mrzoutskou přitažlivost, snad by se dalo říct i charisma. Druhý den ráno se ale dost nemužně vytratí. Ema mu ale neschází z mysli, vrátí se a omluví. Dají to dohromady, hrdinka se kvůli novému partnerovi přestěhuje na vesnici, pracuje tam jako prodavačka, Tomáš dál dělá na střechách pro svého kamaráda a šéfa Igora. Všechno se zdá v pořádku, jenže Ema o sobě Tomášovi jednu věc neřekla – před lety hrála v několika pornofilmech.

Celý text Ondřeje Štindla si přečtěte už nyní na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 199 korun za měsíc zde. 

Foto: Echo