Schodek rozpočtu by příští rok mohl být 270 miliard korun, o 60 miliard méně než letos

SCHODEK ROZPOCTU

Schodek rozpočtu by příští rok mohl být 270 miliard korun, o 60 miliard méně než letos
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Foto: Úřad vlády ČR
1
Ekonomika

Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard korun. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu korun a výdaji 2,019 bilionu korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Proti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard Kč.

„Státní rozpočet se musí popasovat s nárůstem cen ve formě pomoci občanům a firmám a zvýšenými výdaji na posílení obranyschopnosti země a zajištění dodávek energií. Současně ale nechceme rezignovat na návrat k fiskální disciplíně,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ve srovnání s původně schváleným státním rozpočtem pro rok 2022 tak navržený rozpočet 2023 pracuje s příjmy vyššími o 136,3 miliardy korun, výdaji vyššími o 126,3 miliardy korun a nižším odhadovaným schodkem o deset miliard korun.

Ve střednědobém výhledu MF navrhuje schodek rozpočtu 250 miliard Kč pro rok 2024 a 230 miliard korun v roce 2025. Vláda se bude návrhem zabývat na svých zářijových jednáních, konečné parametry rozpočtu se tak ještě mohou změnit. Schválit a odeslat do Sněmovny ho kabinet musí do 30. září.

Na příjmové straně rozpočtu 2023 jsou hlavními změnami o 54,6 miliardy korun vyšší odhadované příjmy z DPH díky ekonomickému růstu a zvyšovaní spotřebitelských cen. O 35 miliard Kč pak příští rok MF očekává vyšší inkaso na dani z příjmů právnických osob a o 25,1 miliardy korun více na dani z příjmů fyzických osob. O 3,6 miliardy korun vyšší inkaso předpokládá příští rok také u spotřebních daní.

Stanjura: Hnutí ANO vloni netahalo za brzdu

Na výdajové straně rozpočtu na rok 2023 jsou hlavními změnami zhruba o 104 miliard korun vyšší výdaje na mimořádné valorizace důchodů a rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel. Další hlavní dodatečnou výdajovou položkou je téměř 21 miliard Kč navíc na modernizaci Armády ČR a rozvoj obranných schopností v kontextu pokračující války na Ukrajině.

Resort obrany tak bude v příštím roce hospodařit s celkovou částkou rovných 110 miliard korun a poměr jeho výdajů k HDP tak v roce 2023 vzroste na 1,5 procenta z letošních 1,3 procenta. Dodatečným výdajem rozpočtu také bude deset miliard Kč navíc do systému veřejného zdravotního pojištění formou zvýšených plateb za státní pojištěnce.

V navrženém rozpočtu na příští rok dále rostou také náklady na obsluhu státního dluhu. Kvůli významnému nárůstu dluhu o 825,5 miliard korun v minulých dvou letech musely být celkové výdaje kapitoly státního dluhu posíleny na 65 miliard korun, uvedlo ministerstvo.

„Volební rok 2021 v podání hnutí ANO, ve kterém již většina evropských zemí tahala za brzdu, se Česko zadlužovalo vůbec nejrychleji v celé Evropě, jak nedávno potvrdil i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ),“ řekl Stanjura. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) Česko loni muselo řešit dopady největší zdravotnické krize v novodobé historii, sdělila dříve ČTK. Schillerová míní, že veřejné finance díky konsolidaci, kterou provedla minulá vláda, byly a jsou v evropském kontextu ve velice dobrém stavu.

Deficit veřejných financí by měl podle posledních prognóz MF dosáhnout v příštím roce 3,8 procenta HDP a v dalších letech klesat na 2,6 procenta HDP v roce 2024, respektive až na 2,3 procenta HDP na konci volebního období v roce 2025.