Hádka v Salonu Týdeníku Echo. Manželství s Izraelem, nebo hledání Pravdy?

Hádka v Salonu Týdeníku Echo. Manželství s Izraelem, nebo hledání Pravdy?
Svět

ECHOPRIME

Daniel Kaiser

V Salonu Týdeníku Echo se na téma Izrael pohádali dva dlouholetí přátelé, političtí souputníci a bývalí ministři zahraničí Karel Schwarzenberg a Alexandr Vondra. Doplnili je předseda Česko-izraelské obchodní komory Pavel Smutný a místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, pirát Jan Lipavský. Diskutovalo se nejen o Trumpově plánu a Netanjahuově vládě, ale i o tom, proč v české společnosti právě Izrael budí už léta takové vášně. Jak trefně poznamenal Alexandr Vondra šlo o střet pražského a vídeňského pohledu na Izrael.

Výjimečný rozruch totiž vzbudil článek, který pod názvem Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií? vyšel 23. května v deníku Právo. Podepsali ho ministr zahraničí Tomáš Petříček a dva jeho předchůdci – jeho stranický kolega Lubomír Zaorálek a právě Karel Schwarzenberg (TOP 09). Text, iniciovaný na ministerstvu, kritizuje tzv. Trumpův plán a z něho vycházející plán nové izraelské vlády přivtělení území na Západním břehu Jordánu, na nichž (z hlediska mezinárodního práva ilegálně) stojí izraelské osady.

Ústřední myšlenkou textu je připomenutí principu, že „nabytí území silou výslovně zapovídá Charta OSN“ a že zvlášť pro menší země typu České republiky je „bezprávná džungle“ světové politiky špatný scénář. „Dotyčné zásady proto nelze ohýbat podle toho, koho se týkají. Musí platit pro všechny stejně.“

Proti textu se začali vymezovat různí politici, od premiéra Andreje Babiše přes prezidenta Miloše Zemana až po šéfa ČSSD Jana Hamáčka. Ještě bohatší byla polemická žeň, z níž vystupuje především text – také společný – Odmítáme podrážet Izrael. Vedle Mirka Topolánka ho podepsali tři exministři zahraničí: Jan Kohout, Cyril Svoboda a právě Alexandr Vondra. Styl je ale zřetelně třetího z nich. Místo anexe území se tu mluví o případném „vyhlášení suverenity nad některými osadami“. Mohou si za to z větší části Palestinci sami, svým několikerým odmítáním převzít „odpovědnost za vlastní stát“ a politickou řevnivostí. Tuto konformní kritiku Tel Avivu je prý třeba vidět v kontextu politiky EU, která je propalestinská.

Pane Schwarzenbergu, co vás ke zveřejnění takového článku přimělo?

Schwarzenberg: Někdy je třeba říkat pravdu. Kdokoli ten článek přečte, ať mi najde jednu větu, ve které neříkáme pravdu. To bohužel nikdo nemůže popírat. Přednost dědka starého jako já je ta, že už nemá ctižádost a že může říkat, jak věci jsou.

Smutný: Pana Schwarzenberga a jeho názorové svébytnosti si vážím, ale pravda je velmi složitá věc.

Schwarzenberg: Jistě, už Pontus Pilatus se ptal Ježíše, co je to pravda.

Smutný: Vy řeknete: My jsme řekli pravdu a budeme ji šířit. Ale abychom my mistrovali Izrael ve složité situaci, která vytváří složité pravdy – myslím teď například agresivitu Palestinců, kde se děti ve škole učí, že Žid je netvor -, tak mistrovat Izraelce, jak se mohou a nemohou bránit, to je problém. U nás obecně degeneruje demokratická diskuse. Mnozí lidé – a nepřidávejte se, pane Schwarzenbergu, k nim, byla by to škoda – říkají: To je moje pravda, a když vy ji nepřijmete, tak jste špatní. Dá se nálepka, jednou že ten člověk je pro Rusko, jednou třeba zlý politikář. Ale poměry v Izraeli jsou daleko složitější, než si i vy umíte představit. Sice znáte Izrael, vůbec nezpochybňuji, že ho máte rád, ale žijete tady a neznáte tamní situaci tak dobře.

Vondra: K tomu dialogu Ježíše s Pilátem... Já jsem si ho mezitím našel (čte z mobilu): Ježíš: Moje království není z tohoto světa. Pilát: Jsi tedy přece král? Ježíš: Ty sám říkáš, že jsem král. A proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví o pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas. Pilát: A co je pravda? Ježíš ponechává bez odpovědi. Prostě – jedna pravda je zjevená, s velkým P, a pak jsou pravdy s malým p. To, o čem se tu dnes bavíme, je pravda s malým p. Zaprvé – každá ze stran konfliktu vidí pravdu jinak. A zadruhé – my jsme spojenci Izraele. Je to jako v manželství. Bavíme se tu v zahradní restauraci, a kdyby přicházela manželka a mně se nelíbilo, co si vzala na sebe, taky ji tu nebudu veřejně okřikovat, ale řeknu jí to doma, důvěrně. Já tu nehledám pravdu s velkým P, já tu držím manželství.

Celý Salon Týdeníku Echo o Izraeli si můžete přečíst již nyní na EchoPrime nebo od čtvrtku v tištěné verzi Týdeníku Echo. Předplatné můžete získat zde.

Související články