Ať Kaválek zazpívá Marseillaisu! Rozhovor se slavným šachistou

Ať Kaválek zazpívá Marseillaisu! Rozhovor se slavným šachistou
30 Rozhovorů

30 ROZHOVORŮ

Jiří Peňás

Týdeník Echo připravil zvláštní samostatné vydání výběru nejlepších interview z uplynulých dvanácti měsíců své produkce. Speciál 30 rozhovorů představuje tři desítky českých i zahraničních osobností z oblasti politiky, vědy, kultury i společenského dění. Jedním ze zpovídaných je československý šachový velmistr Lubomír Kaválek. Přinášíme ukázku z textu, který je k dostání ve vybraných trafikách od 23. června. Objednat on-line si jej můžete ZDE.

Když Miloš Forman, jenž byl zapáleným šachistou, řešil nějakou úlohu, zvedl v Connecticutu telefon a vytočil číslo do Virginie, kde žil a dosud žije jeho kamarád, kterému říkal Kavalec. Následoval pak třeba i hodinu trvající rozhovor, jehož záznam by byl významným příspěvkem k dějinám šachu, filmu i českých osudů v Americe. Lubomír Kaválek do ní přišel v roce 1970 jako nejmladší československý šachový velmistr, vycházející hvězda turnajů, bystrý a veselý mladík, kterého si brzy všimne Bobby Fischer a požádá ho, aby mu dělal sekundanta při zápasu století s Borisem Spasským v roce 1972.

Kaválkův život je román, který ostatně píše jiný jeho „americký“ kamarád, Jan Novák. My jsme se sešli v pražském hotelu Don Giovanni, kde se konal šachový turnaj, jenž mj. připomínal třicet let od pražského turnaje v roce Kaválkova návratu domů. Jen symbolicky ho tehdy měl zahájit Václav Havel, ale ten nakonec odehrál celou partii, čímž narušil protokol.

Tady v hotelové lobby se na nás valí nevypnutelná hudba, tzv. hotelový pop. Vadila by taková zvuková kulisa šachistům?

Asi jo, třeba Bobby Fischer měl tak citlivé uši, že vyžadoval, aby v prvních devíti řadách neseděli diváci. K soustředění je většinou nutné ticho.

Robert Fischer, mistr světa v šachu v letech 1972–1975.
Robert Fischer, mistr světa v šachu v letech 1972–1975. Foto: Foto: Profimedia.cz

Ale jsou i šachisté, kteří se ponoří do hry tak, že kolem nich mohou bouchat bomby?

Ale to víte, že jo. Mimochodem, já jsem tehdy před třiceti lety viděl hrát Havla a toho hra zaujala natolik, že vůbec nevnímal, co se kolem něho děje. Ale bomby se staly osudnými první ženské světové velmistryni, Věře Menčíkové, její matka byla Angličanka, táta Čech, ona se narodila před revolucí v Moskvě… Hrála ale za Československo, za války žili v Londýně a někdy ke konci války zahynula při bombardování, i s mámou a sestrou, taky výbornou šachistkou.

Nezkrácený rozhovor je s celým speciálem 30 rozhovorů k dostání ve vybraných trafikách od 23. června. Objednat on-line si jej můžete ZDE.

Foto: Echo24

 

 

Související články