2 Týdeník Echo - kauza

Podporujte svého oligarchu. Babiš vládne Čechům, ještě omotat si kolem prstu EU

Týdeník Echo

Témata: ,

V jedné zemi žil oligarcha, který jako všichni ostatní oligarchové vydělával na dotacích. Měl to však těžké, protože ho vláda státu, kde žil, nechtěla podporovat tolik, jak potřeboval. Proto využil dotace k tomu, aby založil stranu, vyhrál volby a stal se premiérem. Najednou bylo dotací mnohem víc, stát šel jeho firmě na ruku, nastaly však potíže s Evropskou unií. Někteří bruselští politici tvrdili, že nechtějí dotovat kariéru jednoho oligarchy. Poslali tedy auditory, aby zjistili, jestli oligarcha s dotacemi nepodvádí. Dopadlo to podle očekávání. Auditoři chybu nenašli a východoevropskému zbohatlíkovi se naplnil sen. Může bez omezení využívat daňové zdroje svého státu i bohatších zemí v sousedství. Stal se v Evropě dotačním králem.

Také tímto způsobem mohou skončit probíhající kontroly eurodotací pro holding Agrofert, kde je jediným beneficientem český premiér Andrej Babiš. Kontrola poskytne Evropské komisi alibi, že miliardové podpory pro Agrofert odpovídají platným právním předpisům.

Než se dojde k výsledku, musí ovšem proběhnout drama o třech dějstvích. Nejdřív budou evropské i zdejší úřady zjišťovat, jestli premiér opravdu ovládá Agrofert a jak vážný je jeho střet zájmů. V druhém dějství převezmou iniciativu premiérovi lidé a budou hledat kličky, jak více či méně nepříznivé verdikty úřadů obejít. Všechno skončí rozhodující bitvou o to, jestli není Agrofert příliš velký na to, aby pobíral evropské dotace.

Střet zájmů na tři způsoby

Spekulovat o střetu zájmů českého premiéra nemá význam, dokud podezření nepotvrdí odpovědný úřad. S konkrétním obviněním loni přišly Česká pirátská strana a sdružení Transparency International, přidal se k nim Evropský parlament a odbornou analýzou je podpořil právní servis Evropské komise. Námitka je všem srozumitelná. Andrej Babiš jako premiér od konce roku 2017 a v předchozích čtyřech letech jako ministr financí bezprostředně ovlivňoval rozdělování evropských dotací tak, aby ročně zamířily v objemu nejméně jedné miliardy na účty jeho holdingu a zvlášť jeho zemědělských společností.

Bruselský právní servis argumentuje, že Babiš se dostal do střetu zájmů podle finančního nařízení ze srpna 2018. Není pochyb, že premiér má zájem na dobrém výsledku Agrofertu. Před dvěma lety sice předal holding do správy dvěma svěřenským fondům AB I a AB II, zůstává však jejich jediným beneficientem, tedy člověkem, který může užívat jejich zisk. Nemusí ministrům přímo nařizovat, aby posílali peníze na projekty Agrofertu, protože řídí vládu a určuje její politickou orientaci. Vláda přitom rozhoduje o rozpočtu a tím i o evropských dotacích, které rozpočtem procházejí. Projekty sice přidělují jednotliví ministři, ti však musí poslouchat premiéra, protože je může nechat odvolat. „Pozice šéfa vlády mu dává možnost uplatnit vliv také mimo formální jednání a rozhodovací procesy,“ upozorňuje právní servis. Dotace by nejlépe chránilo proti manipulacím, kdyby Babiš rezignoval na funkci premiéra.

Experti se nechtějí vyjadřovat ke střetu zájmů v období do srpna 2018. Především platilo jiné finanční nařízení, které nebylo tak přísné. Neříká doslova, že se pravidla o střetu zájmů týkají „vnitrostátních orgánů na všech úrovních, podílejících se na plnění rozpočtu“. Také pouze žádá, ať úřady zabrání střetu zájmů – ovšem podle nových pravidel musí rovněž předem vyloučit možnost, že ke střetu zájmů dojde. Babiš ostatně dřív nebyl premiérem, ale jenom ministrem financí, který nemá takový vliv. Střet zájmů před srpnem 2018 proto prošetří auditoři, které Evropská komise poslala do Prahy v lednu prozkoumat dotační praxi na příkladu 115 dotací pro Agrofert.

Transparency International si stěžovala u Městského úřadu v Černošicích. Této subalterní instituci svěřili tuzemští zákonodárci rozhodnutí, jestli se premiér s bydlištěm v černošickém správním obvodu nedostal do střetu zájmů také podle českého práva. Ke stížnosti přidali Piráti stanovisko svých právníků. Ti potvrdili, že Babiš je beneficientem svěřenských fondů AB I a AB II, kam byl zaparkován Agrofert. V tuzemských podmínkách ještě zbývá dokázat, že Babiš fondy ovládá. Experti k takovému závěru došli ve složité analýze o dvaceti stranách a využili také údaje ze slovenského registru vlastníků. Slováci vyžadují od příjemců veřejných zakázek informace, kdo je ovládající osobou a skutečným majitelem. U obou svěřenských fondů uvedl český premiér své jméno.

Úřady rozhodnou o střetu zájmů v příštích týdnech. Není třeba jenom čekat na auditory, kteří prověřují 115 projektů Agrofertu a výsledky zveřejní koncem dubna. Není nutné ani spoléhat na to, že černošická radnice vyřídí podnět Transparency International v úřední lhůtě do 26. ledna. Také může verdikt o měsíc odložit. Do konce ledna však musí odpovědět Evropská komise na dotazy europoslanců, jestli je Babiš ve střetu zájmů podle nařízení z roku 2018. Pokud úředníci potvrdí podezření o střetu zájmů, přijde Agrofert o dotace, státní zakázky i daňové slevy. V nejhorším případě budou Češi vracet dotace, které Brusel holdingu proplatil v časech, kdy byl Babiš ministrem financí.

Komisaře stačí ignorovat

Dotační pře ještě není pro premiéra ztracena. Stačí, když se jeho právníci osvědčí při vymýšlení kliček a když Evropská komise projeví trochu pochopení. Přece jen jde o premiéra členské země, který je automaticky členem Evropské rady, nejvyšší bruselské instituce.

Prostor k manévrování se ukázal už v posledních týdnech. Úřady se třeba nesnaží zastavit příliv eurodotací do Agrofertu, i když to žádá přísné usnesení Evropského parlamentu z 13. prosince a i když komisař pro rozpočet Günther Oettinger poslance ujistil, že od srpna neodešlo do holdingu z Bruselu ani euro. Není to pravda. Podle údajů Evropské komise inkasoval holding v roce 2017 celkem 82 milionů eur, tedy zhruba dvě miliardy korun. Tato částka obsahuje národní podporu a evropské dotace ze sociálního, podnikatelského i ekologického programu. Hlavní je však miliarda korun zemědělským a potravinářským podnikům. Část z toho jde na investiční projekty z Programu rozvoje venkova, kde až polovinu doplácí český rozpočet. Ovšem takřka 805 milionů korun dosáhla v roce 2017 podpora z Evropského záručního zemědělského fondu (EZZF), ke které Češi přispívají jen výjimečně. Říká se jí „přímé platby“, v Česku také „nárokové dotace“.

V rétorice zdejších úřadů se dotace z EZZF vyplácejí automaticky všem, kdo o ně požádají a splní podmínky. Například nárok na dotace na plochu má každý, kdo na poli hospodaří. Vyplácí je Státní zemědělský intervenční fond, a jak uvedl jeho generální ředitel Martin Šebestyán, „předseda vlády ani ministr zemědělství se na plnění rozpočtu v této oblasti nepodílejí“. Nemohou tedy ani být ve střetu zájmů. Je to odvážné tvrzení v zemi, kde pravidla pro vyplácení nárokových dotací určuje průběžně vláda svými nařízeními a kde jejich výši stanoví ministerská vyhláška. Někdo na ministerské úrovni musel rozhodnout, že se v roce 2017 bude vyplácet tzv. mimořádná podpora na vepřové maso, ze které dostaly po devíti milionech také prasečáky SPV, Animo nebo Lipra Pork z premiérova holdingu. Jednoznačně to vidí znalci. „Střet zájmů členů vlády není rozhodně vyloučen tím, že jsou dotace tzv. nárokové,“ podotýká právník Petr Leyer, který pracuje pro Transparency International. „Finanční nařízení ze srpna se týká jak nárokových, tak nenárokových dotací,“ potvrdil expert Pirátů Janusz Konieczny.

Přesto intervenční fond využil argument, že dotace jsou nárokové, aby zdůvodnil, proč od srpna 2018 vyplatil Agrofertu přes 300 milionů. Mluvčí Vladimíra Nováková dokonce tvrdí, že to úředníci Evropské komise schválili. Brusel velmi pravděpodobně nárokové dotace proplácí. Přinejmenším mluvčí komisaře pro zemědělství Daniel Rosario neodpověděl na dotaz, jestli Brusel odesílá platby českým zemědělcům s výhradou, že nejsou pro Agrofert. Holding většinu svých peněz dostane. Přihrávat stamiliony umožnila blahovůle komisaře Oettingera. Netrval na tom, aby se až do vyřešení případu Agrofert dotace zastavily v každém programu, kterého se holding účastní, ale spokojil se s deklarací, ať se nic neproplácí Babišovi. Takové doporučení stačí ignorovat.

Blahovůle Bruselu může pomoci, když Babiš podnikne další kosmetická opatření, kterými střet zájmů zakryje. Například na poslední schůzi před Vánocemi schválila vláda novelu zákona, podle níž premiér nemusí být předsedou rady pro evropské fondy. Podle premiérova výkladu se tím zruší poslední možnost, jak by mohl rozdělování dotací ovlivňovat.

Češi za Agrofert

Třetí dějství dramatu proběhne v kulisách projednávání evropského rozpočtu na léta 2021–2027, který chtějí poslanci schválit ještě před květnovými volbami do europarlamentu. Jedním z hlavních sporů budou stropy pro zemědělské dotace, které Evropská komise navrhuje na úrovni 100 tisíc eur pro firmu ročně. Tento strop může zajistit větší podporu pro naprostou většinu tuzemských zemědělců, kteří hospodaří na méně než pěti stech hektarech. O milionové částky však přijdou dvě až tři stovky velkých zemědělců včetně Agrofertu. Holding přijde až o miliardu ročně, když nebude možné rozepsat dotace mezi sedmdesát zemědělských společností pod jeho střechou, ale strop se bude počítat podle ovládající osoby.

Ministr zemědělství Miroslav Toman informoval, že česká vláda bude spolu s dalšími zeměmi lobbovat, ať se plán na zastropování zruší. Když Evropská rada a evropští poslanci Čechům stropy odpustí, vystavují se evropské úřady nečekanému riziku. Finanční nařízení ze srpna 2018 výslovně stíhá i nejvyšší činitele Unie a za protiprávní bude možné označit každý dokument, na jehož vzniku se podílel člověk ve střetu zájmů. To se může týkat i rozpočtu, o kterém v Evropské radě hlasoval český premiér. Ke krizi evropských financí pak postačí, když některý poslanec, nespokojený třeba právě s dotacemi na zemědělství, podá proti rozpočtu žalobu u evropských soudů.

Týdeník Echo přináší nejdůležitější společenské události doma i ve světě, jedinečné komentáře, exkluzivní analýzy a rozhovory od uznávaných osobností. Je pro nás důležitý film, literatura, architektura, výtvarné umění a samozřejmě i historie.

Digitální Týdeník Echo + komentáře Echo24.cz

od 199 Kč

Získejte plnou verzi jedinečných komentářů, esejí, exkluzivní analýzy a rozhovory s inspirativními osobnostmi a další klíčové texty Echo24.cz

Více info

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.