EU plánuje zelenou přestavbu zemědělství. Ceny nejen masa a mléka tím vystřelí nahoru

PROGRESIVNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ

EU plánuje zelenou přestavbu zemědělství. Ceny nejen masa a mléka tím vystřelí nahoru
V rámci Green Dealu se podle EU musí proměnit i zemědělská strategie. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Markéta Malá

Omezení umělých hnojiv, zdravější potraviny, ale také cílené omezení spotřeby masa, redukce chovů dobytka a hrozící nedostatek a zdražování. Takové mohou být důsledky zemědělské strategie s názvem Farm to Fork, volně přeloženo jako Od vidlí na vidličku, která je součástí takzvané zelené dohody, radikálního plánu Evropské komise. Europoslanci strategii v přísné podobě schválili, a i přesto, že hlasování ještě není právně závazné, plán má velkou šanci na uskutečnění. Obavy z dopadů vyjádřila agrární i potravinářská komora. Europoslankyně za ODS Veronika Vrecionová deníku Echo24 sdělila, že podobně jako v případě strmě rostoucích cen energií, i zde se jedná o důsledek boje ideologie proti vědě.

Strategie Farm to Fork je součástí Green Dealu, podle nějž má dojít k dosažení uhlíkové neutrality v Evropě do roku 2050. K tomu mají dopomoci mnohá dosti radikální opatření, která na evropské domácnosti dopadnou. Pociťují je už nyní kvůli závratně vysokým cenám energiím, k nimž z velké části „dopomohly“ rekordní ceny emisních povolenek.

Svět se však potýká i s vysokými cenami téměř všech surovin. Pokud by se začala v blízké budoucnosti naplňovat opatření ze zelené zemědělské přestavby, povyskočily by ceny ještě více. U mnohých surovin i potravin by totiž mohl hrozit nedostatek.

Proti některým částem evropského ekologického snažení se ještě před hlasováním v EU parlamentu vyslovily některé zemědělské organizace. Zemědělský svaz vycházel například ze studie z Univerzity a výzkumného centra v nizozemském Wageningenu. „U hovězího masa bude zvýšení ceny téměř o 60 procent, u vepřového masa téměř o 48 procent, u mléka to bude 36 procent. U obilovin o 12 procent, u olejnin o 18 procent,“ vypočítával šéf svazu Martin Pýcha.

Snížením produkce v Evropě se podle Pýchy zvýší produkce v jiných státech, což povede například k dalšímu odlesňování v Brazílii. „Komise ale nemá jenom jednu strategii – když se o nich bavíme – tak je tu Strategie pro biodiverzitu, Akční plán pro oběhové hospodářství, Strategie EU pro methan, Akční plán pro nulové znečištění, Fit for 55 nebo Směrnice o obnovitelných zdrojích energie,“ řekl.

Evropa podle Pýchy zatím také neřeší, zda bude o podporované typy potravin zájem a zda na ně budou mít lidé peníze. Podle některých cílů EU má být do roku 2030 čtvrtina půdy v ekologickém režimu. „V EU jsme na osmi procentech a máme to za devět let zvýšit na 25 procent, to je třikrát tolik,“ vyjádřil se Pýcha s tím, že není jisté, zda tolik lidí na konzumaci dražších biopotravin přejde.

Evropské zemědělské cíle mimo jiné předpokládají, že do roku 2030 sníží každý z evropských států spotřebu přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent.

Svaz dlouhodobě vyzýval komisi, aby nechala udělat dopadové studie, co bude naplnění všech těchto strategií znamenat pro jednotlivé unijní země. Parlament nakonec ke studiím přihlédl jen částečně.

„Problémem je, že na stávající dopadové studie nebyl brán ohled a až teď se ve schváleném návrhu strategie objevilo, že tato politika může mít negativní dopad na zemědělsko-potravinářský sektor a je třeba realizovat posouzení dopadu. Dosavadní studie totiž jednoznačně ukazují, že při aplikaci všech požadavků, jako je omezení pesticidů a hnojiv nebo zvýšení podílu ekologického zemědělství, je předpoklad, že klesne soběstačnost EU v produkci základních komodit, obiloviny, olejniny, mléko, maso, a to u některých až o 20 procent, a zároveň se zvedne jejich cena jako suroviny, a to až o více než 30 procent u živočišných komodit a 15 a více procent u rostlinných komodit,“ řekla redakci Echo24 prezidentka Potravinářské komory České republiky Dana Večeřová s tím, že rostoucí cena surovin samozřejmě zvýší i cenu potravin.

„To bude mít spolu se zvyšováním cen všech ostatních vstupů, jako jsou energie nebo pohonné hmoty, výrazný vliv na růst cen potravin. Nezpochybňujeme, že Green Deal a Farm to Fork je příležitostí ke zlepšení životního prostředí, k nalézání šetrnějších postupů v rostlinné i živočišné produkci i ke zdravému životnímu stylu každého z nás. Nesmí to být ale na úkor dostupnosti kvalitních a bezpečných potravin za přiměřenou cenu,“ dodala Večeřová.

Agrární komora rovněž upozorňuje na to, že bude velmi záležet na tom, jak se na plnění strategie budou muset jednotlivé státy podílet. „Česko dlouhodobě snižuje spotřebu přípravků na ochranu a ošetřování rostlin a minerálních hnojiv a patří v rámci Evropské unie takzvaně k jedničkářům,“ sdělil redakci Echo24 prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Podle něj je především důležité najít rovnováhu. „Tou je vyrábět dostatečné množství kvalitních potravin pro obyvatele za dostupné ceny. Je to skutečně zásadní pro zajištění udržitelné budoucnosti evropského a českého zemědělství,” řekl Doležal.

Kriticky se ke schválené podobě strategie staví europoslankyně za ODS a předsedkyně Spolku pro obnovu venkova Veronika Vrecionová. „Zpráva Evropského parlamentu ke strategii Farm to Fork jde v mnohém ještě dále než samotná strategie, kterou schválila komise, a o které EP nehlasoval. Pokud by byla beze zbytku naplněna, hrozí snížení produkce potravin v Evropě, tedy jejich zdražení a buď nedostatek nebo větší dovoz ze třetích zemí, které žádné environmentální standardy dodržovat nebudou,“ uvedla pro Echo24.

„V cenách energii už dnes vidíme důsledky toho, když ideologie bojuje proti vědě. Požadavek na dopadové studie je správný, ale ty měly vznikat předtím, než samotna strategie. Teď už moc smyslu nemají,“ domnívá se Vrecionová.