Týdeník Echo: Zoufalství z vlády, umělci v lockdownu a blokáda Suezu

Týdeník Echo

Týdeník Echo: Zoufalství z vlády, umělci v lockdownu a blokáda Suezu 3
Týdeník

Týdeník ECHO

Tvář imunologa Jiřího Šinkory se dívá na čtenáře z obálky nového čísla Týdeníku Echo. O tom, proč jsou odborníci z konání české vlády rozčarovaní, se baví v rozhovoru s Danielem Kaiserem. Co se děje s duší umělců v čase lockdownů? Projeví se pandemie v literatuře, filmu, výtvarném umění? Na tyto otázky odpovídají zajímaví hosté Ondřeje Štindla v Salonu Týdeníku Echo.

Suezský průplav, nedávno na několik dní ucpaný obří kontejnerovou lodí, potvrdil lidovou moudrost Co máme, nevíme, až když to ztratíme. O historii a významu Suezu píše Marian Kechlibar. Jak to bylo se sčítáním lidu v minulosti? Kdo jeho výsledky využíval a zneužíval? Výklad Ondřeje Šmigola přináší řadu pozoruhodných informací.

Aktuální politickou situaci v Nizozemsku analyzuje Petr Podaný, „sondu do zemědělského života hobitů“, jak nazval svůj článek, udělal Václav Cílek. Generálu Bedřichu Homolovi, nacisty popravenému hrdinovi protektorátního odboje, je věnována monografie, s níž nás seznamuje Jiří Peňás. A dosud nepublikované vzpomínky ekonoma Karla Engliše na T. G. Masaryka glosuje Jaromír Slomek.

„Jak dlouho vydrží člověku imunita po infekci?“ ptá se imunologa Jiřího Šinkory Daniel Kaiser. Odpověď: „Nekonečně – pokud se s ní bude pořád potkávat. Tady je Achillova pata všech těch roušek a izolací. Koronaviry jsou mělká infekce, takže vám systém musí pořád hlásit: Je to tady zas, je to tady zas. Jinak na ně imunitní systém může zapomenout. Já bych řekl, že čtyři pět potkání s tímto koronavirem stačí k tomu, aby si organismus řekl: Tak na tohohle borce už nikdy nezapomenu.“

Foto: Týdeník Echo

„Ovlivnila pandemie nějak vaši představivost?“ ptá se svých hostů v debatě Ondřej Štindl. Malíř Josef Bolf: „Mám pocit, že dělám nějak abstraktnější věci než dřív. Trvá to už delší dobu, ale poslední rok je to intenzivnější. Nějaký posun k věcem, které nejsou vidět.“ Spisovatel Petr Borkovec: „Myslím, že to přijde až za delší dobu. Když pracuji na nějaké věci, vadí mi, když cítím tlak, který nepochází přímo z ní, ale z vnějšku. Dneska samozřejmě cítím tlak, že bych tu situaci měl v textech nějakým způsobem mít. Většinou reaguji tak, že se tomu vyhnu nebo jdu úplně od toho.“ A dokumentarista Tomáš Bojar: „Člověk si v téhle situaci ještě výrazněji uvědomí, že film je na tomhle světě úplně zbytný a že to je skoro zázrak, když ho člověk shodou okolností může dělat. A když má navíc to štěstí, že se ho ta pandemie nedotkla, je zdravý a jeho blízcí taky, jeho rodina nepřišla o obživu, tak by na sobě při práci měl klást trochu větší nároky.“

„Jedním ze způsobů, kterými nemoc covid-19 zabíjí pacienty, je plicní embolie, náhlé ucpání plicní tepny (plicnice) krevní sraženinou. Za normálních okolností o existenci nějaké plicnice ani nevíme, proudění krve mezi plícemi a srdcem probíhá zcela hladce. Ale když se v ní vyskytne blokáda, jde doslova o minuty a pro některé pacienty už je pozdě. Blokáda Suezského průplavu asi nemohla přijít v symboličtější čas než právě uprostřed koronavirové pandemie. Tenoučká stužka slané vody, která se táhne pouští na pomezí Asie a Afriky, hraje ve světovém obchodě roli nikoli nepodobnou hlavním cévám v lidském organismu. Na rozdíl od plicní embolie nemůže zablokování Suezu evropskou ekonomiku vysloveně zabít, ale stejně je to událost, která odhalila jeden kritický uzel moderního světa,“ uvádí svůj text o Suezu Marian Kechlibar.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku.

Foto: Týdeník Echo