Zakažte spalovací motory dřív a omezte radikálně maso, požaduje německá vládní agentura

RADIKÁLNÍ KLIMAPLÁNY

Zakažte spalovací motory dřív a omezte radikálně maso, požaduje německá vládní agentura
Německo razí ještě tvrdší zelená opatření. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

mal Echo24

Německo by se ke své zelené bezemisní budoucnosti mohlo přiblížit ještě rychleji, než je nyní v plánu. Tamější Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA) totiž apeluje na politickou scénu, aby byla v plánech radikálnější. Podle takzvané evropské zelené dohody se mají emise uhlíku snížit oproti roku 1990 o 55 procent, agentura však prosazuje až 70 procent. Od uhlí by se německý průmysl měl odklonit už v roce 2030. Velmi striktní požadavky pak ekologové navrhují u spalovacích motorů nebo ve spotřebě masa a mléka, kterou chtějí silně omezit, píše německý Der Spiegel.

Podle plánu Evropské komise se evropské státy zavázaly, že do roku 2050 nebudou produkovat žádné čisté emise skleníkových plynů či že bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Unijní exekutiva chce v zájmu boje proti oteplování planety mimo jiné skoncovat s výrobou benzínových a dieselových aut, zpoplatnit emise z dopravy či vytápění budov nebo zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie.

Agentura však myslí, že tyto cíle nejsou příliš ambiciózní, a zelená opatření, které Německo přijme, musí být tvrdší, aby se zvládly naplnit cíle pařížské klimatické dohody. Namísto roku 2038, kdy si EU předsevzala skončit se spalováním uhlí, navrhuje UBA už rok 2030. Do té doby se navíc mají snížit uhlíkové emise o 70 procent oproti roku 1990, evropské plány přitom počítají s 55 procenty. Do popředí by se mělo dostat využívání vodíku, a to hlavně v chemickém a ocelářském průmyslu.

Měl by se také zvýšit objem výstavby obnovitelných zdrojů energie. Ekologové požadují, aby od nynějška byly každoročně stavěny větrné elektrárny o výkonu sedm gigawattů a stejně tak soláry o výkonu 10 gigawattů.

Zpřísnění by se mělo dotknout i vytápění budov. Instalace nových topných olejových systémů prý musí být okamžitě zakázána s tím, že od roku 2026 se už topné oleje nesmí používat vůbec. To by však znamenalo rozsáhlou renovaci mnoha již stávajících budov a u nových staveb by to zase přineslo zvýšené požadavky na izolaci.

Jedno z nediskutovanějších opatření Evropské komise, které se týká ukončení výroby aut se spalovacími motory po roce 2035 a tlak na elektromobilitu, je podle UBA také nedostatečné. Klasické motory by u nových aut neměly být používány už v roce 2032, u nákladních vozidel pak v roce 2038.

Stejně tak by se měly zvýšit ceny emisních povolenek u pohonných hmot. Právě rekordní růst emisních povolenek je aktuální velmi palčivý problém, který má zásadní podíl na vysokých cenách energie, s nimiž se Evropa potýká.

Zelené agentuře neušla ani oblast zemědělství, konkrétně chovu dobytka pro maso a mléko. Roční spotřebu masa na obyvatele, která je v Německu nyní na 60 kilogramech, je prý radikálně nutné snížit na necelých 16 kilogramů. Vadí navíc i mléko. Až 15 procent jeho spotřeby by se mělo nahradit alternativními rostlinnými produkty.

Na závěr pak UBA tlačí na to, aby se německý politický systém celkově přenastavil a ochranu klimatu si určil jako svou hlavní prioritu. „Modernizace ekonomiky z hlediska klimatické politiky může uspět, pouze pokud se stane nejvyšší prioritou kancléřství,“ řekl šéf UBA Dirk Messner, podle kterého se musí zelené agendě věnovat všechna ministerstva.

Německo platí za lídra v přechodu na bezmisní ekonomiku. Kromě uhelných elektráren odstavuje ve velkém také jaderné zdroje a spoléhá hlavně na plyn a obnovitelné zdroje energie. Především kvůli tlaku Německa je zatím plyn zařazen mezi neutrální zdroje a nejsou na něj uvaleny velké emisní přirážky.