Týdeník Echo: Nedostupné bydlení, plány Tomáše Czernina a čeští skauti v Americe
Týdeník Echo
NOVÉ
1
Stavební jeřáb s břemenem zavěšeným na háku jako by se zastavil uprostřed práce. Obálka nového Týdeníku Echo říká, že za stále dražší bydlení především v Praze a Brně může neschopný stát. A odkazuje na další tři články v čísle: Jak čeští skauti objevovali Ameriku, Komu se hodila Epsteinova smrt a Diego Maradona.
Analýza Lenky Zlámalové stojí na statistických údajích: „Průměrná cena bytů za celé Česko se v roce 2018 zvedla o 16,8 procenta. To nemá v Evropě obdoby. Soutěžit s námi, byť s odstupem, mohou jen Maďaři s 13,7procentním zdražením nemovitostí za jediný rok. V Německu, kde už se v Berlíně vážně jedná o zestátňování bytů, rostly ceny jen o pět procent. Víc než třikrát pomaleji než u nás. A třeba ve Velké Británii, proslulé drahými nemovitostmi, kde je bydlení jen o málo dostupnější než v Česku, se loni ceny dokonce výrazně propadly. Nové byty se prodávaly o 14,7 procenta levněji než v předchozím roce. Takže zatímco pro Čechy je bydlení dostupné čím dál méně, Britům se počet let, po něž na byt vydělávají, zkrátil.“ A závěr? „Pražské představy, že nedostatek bytů nějak vyřeší vyšší daně, jsou jen vrcholem neschopnosti politiků vytvořit systém a pravidla, aby se v Česku dalo stavět stejně snadno jako v civilizovaných zemích.“
Stane se Tomáš Czernin novým předsedou TOP 09 po Jiřím Pospíšilovi? Ve velkém rozhovoru s Danielem Kaiserem se o něm vyjadřuje dost kriticky: „Nedávno jsem četl rozhovor s Jiřím Pospíšilem a taky jsem se musel usmát, když v tom rozhovoru tvrdí, že dva roky pro stranu dýchá (rozhovor vyšel v Blesku – pozn. red.). Vždyť on před dvěma lety ani nebyl členem, i když už byl za nás tři roky europoslancem. Takže si asi členství v topce mohl rozmyslet daleko dřív než pár týdnů předtím, kdy se stal předsedou strany. To je asi potřeba připomenout, že mnozí z nás pro tu stranu dýcháme deset let.“
Ondřej Šmigol, redaktor Týdeníku Echo, přivezl původní reportáž ze světového skautského jamboree v Západní Virginii, kam se vydal nikoli jako nezúčastněný pozorovatel, nýbrž jako člen české skautské výpravy. Jak vypadalo krátkodobé soužití různých národů, líčí mimo jiné takto: „Obzvlášť zblízka jsme mohli pozorovat Dány, jelikož jejich tábor sousedil s naším. Zatímco u nás vládla spokojená anarchie, u Dánů germánská přesnost. Podle časů jejich jídel by se daly řídit hodinky. Také nás bavili roztodivnými tanci, kterým se v táboře oddávali. Méně sympatický byl dánský zvyk vstávat okolo půl šesté ráno za zvuků ukulele. Nikdo z nás nevstával před sedmou. Na druhou stranu Dánové chodili spát brzo, Češi naopak hlasitě ponocovali, takže se nakonec nevyspal nikdo.“
