Babiš v OSN zmínil Havla a chyby předchozích politiků. „Greta je až agresivní a nespravedlivá“
Babiš v OSN
NOVÉ
Zdroj: Printscreen OSN
Česká republika za posledních třicet let po pádu komunistického režimu urazila náročnou cestu, který nebyla snadná a během které tehdejší politici učinili řadu chyb. V projevu na Valném shromáždění OSN to ve středu pozdě večer newyorského času (ve čtvrtek nad ránem SELČ) prohlásil český premiér Andrej Babiš s tím, že Česku se nyní hospodářsky daří. Dodal, že země si přeje silnou Evropskou unii, která se bude angažovat v řešení světových problémů. Zdůraznil také, že všechny země musí plnit své klimatické závazky.
Babiš projev uvedl připomínkou toho, jak Česko přešlo od diktatury k demokracii a že symbolem těchto demokratických změn byl disident a někdejší československý a český prezident Václav Havel.
Po pádu komunismu se Česko stalo stalo členem Severoatlantické aliance a následně Evropské unie. Premiér upozornil, že to nebyla snadná cesta a že tehdejší politici učinili během přechodu k tržní ekonomice řadu chyb.
„V současnosti je Česká republika sedmou nejbezpečnější zemí na světě, rychle roste a bohatne,“ řekl s tím, že tak navazuje na svou meziválečnou prosperitu, kdy tehdejší Československo s věhlasným průmyslem patřilo k nejrozvinutějším zemím světa.
Česko chce podle Babiše silnou a jednotnou Evropu, Evropskou unii pak označil za nejúspěšnější mírový projekt na světě. Má ovšem výhrady vůči tomu, jak se Evropa ve světě angažuje. „Bohužel současná Evropská unie není v tomto ohledu příliš efektivní,“ uvedl.
Za největší výzvy, které před unií stojí, označil dojednání brexitové dohody mezi Londýnem a Bruselem, uzavření speciální obchodní dohody se Spojenými státy, dobudování vnitřního trhu, vztah s Ruskem, zajištění vnější bezpečnosti včetně kontroly nad migračními toky a také budoucí rozšíření EU. Babiš by také chtěl, aby Evropská rada, která je nejvyšším politickým orgánem bloku, hrála v budoucnu roli evropské koaliční vlády.
V dalším bodu projevu se věnoval klimatickým změnám, které podle něj jsou problémem celého světa, nejen Česka a EU. Ujistil, že Česko naplňuje plán závazků, které přislíbilo na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Změny ale musí být postupné a založené na vědeckotechnickém pokroku a nesmí poškozovat ekonomiku. Klíčem je přechod na nefosilní zdroje energie, ale podle Babiše jsou sluneční a větrné zdroje zatím málo účinné.
Mluvil i o Gretě: Emocionální, teatrální či hysterická, až agresivní
Dodržování klimatických závazků všemi státy je podle Babiše nezbytné, ale dosud tak činí jen málo zemí, i když sliby učinil takřka každý. Mladí aktivisté mají sice v mnohém pravdu, ale zelená energie dosud není připravena. „Moje země nemá jinou možnost než jádro,“ prohlásil.
V projevu zmínil i mladou švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou, která v pondělí na klimatickém summitu ve velmi emotivním proslovu zkritizovala světové vůdce za jejich nečinnost v boji proti změnám klimatu. „Má mnoho zajímavých postřehů. Přesto si nejsem jist, že emocionální, teatrální či hysterická, někdy dokonce až agresivní řeč vede k racionální diskusi. A je to od ní nespravedlivé zobecnění, že nikdo nic nedělá. To není pravda. Mnoho z nás dělá to, k čemu jsme se zavázali.“
Nejen klima je ale problémem lidstva, řekl Babiš. „Nesmíme však zapomínat na to, že přes 800 milionů lidí stále hladoví, přibližně 785 milionů lidí zůstává bez základního přístupu k pitné vodě, jen tento rok zemře dalších téměř pět a půl milionu dětí mladších pěti let,“ zdůraznil.
Hovořil také o tom, že oblast severní Afriky a Blízkého východu je ohrožena konflikty a nestabilitou a že přehlížení těchto problémů bude mít dopady na každého. Mimořádnou odpovědnost v této věci nese Rada bezpečnosti OSN. „Otázkou samozřejmě je, zda bezpečnostní úkol plní,“ uvedl Babiš s poukázáním na pomalé a nepružné reakce.
Na příkladu Sýrie, ze které před válkou uprchly miliony lidí, upozornil na nutnost řešit ne důsledky krizí, ale jejich příčiny. V plénu proto podpořil plán tureckého prezidenta Recepa Erdogana, který chce na severu Sýrie pro návrat běženců vybudovat bezpečnostní zónu.
„Uprchlíci musí být motivováni k návratu domů a to se stane, až když jim jejich domovy znovu dají naději,“ uvedl Babiš. Proto podle něj Česko podporuje Agendu 2030 o udržitelném rozvoji. Mezi cíle agendy OSN patří odstranění extrémní chudoby všude na světě do roku 2030, vymýcení podvýživy pomocí lepších sociálních programů pro děti, matky a starší osoby, zajištění přístupu k pitné vodě, skoncování se všemi formami násilí na ženách či boj proti globálním klimatickým změnám.
