Část ECB chce za pomoci úrokových sazeb vyvolat recesi. Povede ke snížení inflace

ÚROKOVÉ SAZBY

Část ECB chce za pomoci úrokových sazeb vyvolat recesi. Povede ke snížení inflace
Inflace se v eurozóně dostala už nad deset procent, v říjnu podle předběžných údajů činila 10,7 procenta. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Část členů Evropské centrální banky (ECB) chce zvýšit úrokové sazby tak výrazně, aby oslabily hospodářský růst, a tím snížily současnou vysokou inflaci. Jinak podle nich hrozí, že inflace v eurozóně zakoření. Informovala o tom agentura Reuters. Mezi těmi, kdo po takovém přístupu volá, je i guvernér slovenské centrální banky.

Inflace v eurozóně už se dostala nad deset procent, v říjnu podle předběžných údajů činila 10,7 procenta. ECB nyní zvyšuje sazby rekordním tempem, i když ekonomika eurozóny směřuje k recesi. To přimělo některé centrální bankéře, aby začali zvažovat přínosy budoucího zvýšení úroků proti riziku pro hospodářský růst.

Podle členky Rady guvernérů ECB Isabel Schnabelové, známé upřednostňováním vyšších nákladů na půjčky, by centrální banka měla ve zvyšování sazeb pokračovat a pravděpodobně se dostat až do takzvaného „restriktivního teritoria“. Depozitní sazba, kterou komerční banky platí za své krátkodobé úložky přebytečných peněz u ECB, teď činí 1,5 procenta a ekonomové odhadují, že neutrální úroveň, která není ani restriktivní, ani stimulační, je někde mezi 1,5 a dvěma procenty.

„Teď není v měnové politice čas na pauzu,“ řekla Schnabelová posluchačům ve slovinské centrální bance. „Budeme muset sazby dál zvyšovat, pravděpodobně do restriktivního pásma,“ dodala. Stejnou předpověď pak připojili ve stejném panelu i moderátor akce, guvernér slovinské centrální banky Boštjan Vasle, a také jeho slovenský protějšek Peter Kažimír. Schnabelová také poukázala na indikátory, které naznačují, že vysoký cenový růst by mohl v eurozóně zakořenit, jmenovala například riziko dalšího růstu mezd.

ECB na konci října zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb ale bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.