„Rozzuřené masy chtějí vymazat naší historii,“ pustil se Trump do protestujících
TRUMP O PROTESTECH
2
„Chtějí nás umlčet, ale my nebudeme umlčeni.“ Mnoho oslavných výroků o minulosti a kultuře Spojených států, ale také bojovně laděné pasáže o "levicové kulturní revoluci" či snahách "vymazat historii" obsahoval projev amerického prezidenta Donalda Trumpa v předvečer Dne nezávislosti. Šéf Bílého domu kritizoval demonstranty za ničení soch někdejších státníků a média a školy za "extrémní indoktrinaci" Američanů. Pod horou Mount Rushmore s obřím sousoším bývalých prezidentů USA jeho slova poslouchaly tisíce lidí, kteří většinou neměli roušky, kritizovala agentura AP. Projev ale doprovázela i demonstrace indiánů.
Trump vystoupil v pátek místního času (v sobotu nad ránem SELČ) před hustě obsazený amfiteátr v Jižní Dakotě po dnech rekordních přírůstků v americké bilanci potvrzených nákaz koronavirem. Znepokojivou epidemickou situaci v projevu prakticky nezmínil, na začátku vystoupení ale děkoval policistům, zdravotníkům a vědcům," kteří neúnavně pracují, aby zabili virus".
Poté se vyjadřoval mimo jiné k vlně levicových demonstrací, která zachvátila americká města po květnové smrti neozbrojeného černocha George Floyda po zákroku policie v Minneapolisu. Protestní hnutí z pohledu Trumpa ohrožuje základy amerického politického systému. O lidech, kteří v posledních týdnech ničí sochy spojené s otrokářskou minulostí USA a další památníky, hovořil jako o "rozzuřených masách", které vedou "nemilosrdnou kampaň s cílem vymazat naši historii".
"Rozzuřené masy se snaží strhnout sochy našich zakladatelů, znevážit naše nejposvátnější památníky a rozpoutat vlnu násilí v našich městech," řekl Trump. "Myslí si, že Američané jsou slabí, měkcí a poddajní," uvedl. Dodal, že levicovou kulturní revolucí chtějí vyvrátit americkou revoluci, která přinesla vznik Spojeným státům. "Aby tak učinili, zničí naši civilizaci, která zachránila miliardy lidí od chudoby, nemocí, hladu a která pozvedla lidskost do nových výšin úspěchů, objevů a pokroku," řekl.
„Chtějí nás umlčet, ale my nebudeme umlčeni,“ řekl prezident a dodal, že USA jsou „nejspravedlivější a nejvýmečnější zemí, která kdy na Zemi existovala“.
"They want to silence us—but we will not be silenced.
— The White House (@WhiteHouse) July 4, 2020
We will state the truth in full, without apology: We declare that the United States of America is the most just and exceptional nation ever to exist on Earth."
Prezident kritizoval také školy, zpravodajské redakce a "korporátní zasedací místnosti", v nichž se podle něj ukrývá "nový krajně levicový fašismus". "Naše děti ve školách učí nenávidět svoji vlastní zemi," prohlásil, aniž toto tvrzení doložil.
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) July 4, 2020
Apel na bílé voliče, píše agentura AP
Podle AP byla Trumpova slova "přímým apelem na roztrpčené bílé voliče" přesně čtyři měsíce před dnem prezidentských voleb. Ačkoli páteční program pod ikonickým památníkem čtyř amerických exprezidentů nebyl zorganizován Trumpovou kampaní, akce měla podle AP velmi podobný ráz jako prezidentovy předvolební mítinky.
Agentura Reuters uvádí, že jeho projev na místě poslouchalo asi 7500 lidí, přičemž mnozí ignorovali doporučení federální vlády či prezidentovy dcery Ivanky, aby si zakrývali nos a ústa. V areálu se rozdávaly obličejové roušky, účastníci akce ale neměli nařízené jejich nošení stejně jako dodržování preventivních rozestupů.
Roušky neměli ani členové početného prezidentova doprovodu, přestože se podle amerických médií v posledních dnech nákaza koronavirem potvrdila u několika příslušníků ochranky viceprezidenta Mika Pence a také u přítelkyně Donalda Trumpa mladšího. Kimberly Guilfoyleová měla pozitivní nález těsně před plánovanou účastí na akci v Jižní Dakotě, do kontaktu s prezidentovou skupinou podle informací listu The New York Times nepřišla.
Proti Trumpovi protestovali Indiáni
U památníků se vedle Trumpových příznivců sešli i jeho odpůrci z řad indiánů, kteří se při demonstraci dostali do sporu s příslušníky národní gardy střežící oblast. "Prezident musí otevřít oči. Jsme také lidé a tohle byla původně naše zem," citovala agentura AP Hehakahoa Wasteho ze siouxského kmene Oglalů.
Indiáni považují oblast, kde památník stojí, za posvátnou zem a na základě dohod z 19. století považují tamní půdu za vlastní. Vedení kmene tento týden oznámilo, že Trumpovi a ani guvernérce Jižní Dakoty Kristi Noemové nedávají souhlas vstoupit na území u hory Mount Rushmore. Noemová před týdnem varovala, že co bude v úřadu, nepřipustí žádné změny v památníku, či jeho odstranění.
