Je dobré, že v Německu nemáme potravinové kvóty, reagoval velvyslanec na pivo od Tomana

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) daroval německému velvyslanci Christopheru Israngovi několik plechovek piva českého Budvaru v reakci na Israngovu kritiku potravinových kvót. Israng dárek ocenil a dodal, že je tato značka oblíbená i v Německu, kde se ale spotřebitelé mohou sami rozhodnout, co si koupí. Narážel tím na novelu zákona, která by určitým českým obchodům ukládala prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku.

„Velice děkuji, pane ministře Tomane, za delikátní dárek. Budvar je velice oblíbený i v Německu. Je dobře, že tam neexistují potravinové kvóty a spotřebitelé se mohou sami rozhodovat,“ uvedl Israng na Twitteru po setkání s Tomanem. „Německo je nejdůležitější exportní trh tohoto piva. V maloobchodě je Budvar jedničkou mezi všemi mezinárodními značkami piva,“ dodal Israng.

Velice děkuji, pane ministře Tomane, za delikátní 🇨🇿 dárek. Budvar je velice oblíbený i v 🇩🇪. Je dobře, že tam neexistují potravinové kvóty a spotřebitelé se mohou sami rozhodovat. @MZeCR pic.twitter.com/HdoW9pElTB

— Christoph Israng (@velvyslanec_SRN) January 29, 2021

Israng už dříve veřejně zkritizoval novelu, kterou už stihla schválit sněmovna. Nová povinnost se má vztahovat například na vejce, med, květák, zelí, česnek, čerstvé a chlazené hovězí, vepřové a skopové maso. Kvóta se dál má týkat i řepkového a slunečnicového oleje, mléka, sýrů nebo tvarohu „V souvislosti se zákonem o kvótách na potraviny jsem dnes přinesl ministru Tomanovi na ministerstvo zemědělství sůl z Bad Reichenhallu, kde jsem vyrůstal,“ uvedl na Twitteru. V přiloženém videu vysvětlil, že podle něj záměr zavést potravinové kvóty vůbec nedává smysl. „Kvóty na určité produkty by uškodily všem: českým konzumentům i českým firmám, které mnoho produktů vyváží,“ řekl Israng.

Agrární komora ČR a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků podporují změnu, podle které bude muset být v provozovnách nad 400 metrů čtverečních povinně určité množství některých potravin z Česka. Naopak proti se staví Potravinářská komora ČR, Vinařská unie ČR nebo například České sdružení značkových výrobců. Podle prezidenta agrárníků Jana Doležala novinka nepovede ke zdražování, naopak prezidentka potravinářů Dana Večeřová se obává toho, že z pultů zmizí mnohé zboží, které se nebude moci podle stávajících definic označit za české potraviny.

V souvislosti se zákonem o kvótách na potraviny jsem dnes přinesl ministru Tomanovi na ministerstvo zemědělství @MZeCR sůl z Bad Reichenhallu, kde jsem vyrůstal. Ve videu vysvětluji, co mě k tomu vedlo. pic.twitter.com/JglklWlzjJ

— Christoph Israng (@velvyslanec_SRN) January 26, 2021

Se záměrem nesouhlasí ani premiér Andrej Babiš. „Já s tím samozřejmě nesouhlasím, není to reálné a je to v rozporu s evropským právem,“ uvedl už dříve Babiš. Předseda vlády je přesvědčen o tom, že předpis nebude platit. „Myslím, že to Senát vrátí a v Poslanecké sněmovně to nedopadne,“ uvedl. Zákon chápe jako určité gesto podpory českých zemědělců, Parlamentu ale podle něj nenáleží jej dělat. „Nemůžeme nařizovat zákonem lidem, co mají a nemají nakupovat,“ uvedl.

Téma se podle Babiše navíc politicky zneužívá proti němu. Premiér dlouhodobě odmítá, že má vliv na zemědělsko-potravinářský holding Agrofert od doby, kdy jej vložil kvůli českému předpisu o střetu zájmů do svěřenských fondů. Podle dosavadních závěrů Evropské komise však firmu dál ovládá.

Česká eurokomisařka Věra Jourová uvedla, že návrh poškodí české spotřebitele, zúží nabídku na trhu a zvýší ceny. „Nedává mi to smysl,“ řekla v České televizi (ČT). Evropská komise se k zákonům ve členských státech vyjadřuje až ve chvíli, kdy jsou schválené, připomněla. „Pevně doufám, že ten zákon nakonec neprojde úspěšně legislativním procesem v Česku, protože je škodlivý nejen z hlediska jeho rozporu s evropskými principy volného pohybu zboží,“ dodala. Snahy o podobnou regulaci byly podle Jourové v minulosti v Rumunsku, kde se ale zastavily na základě jednání.