Erdogan po jednání s Putinem prodloužil příměří s Kurdy o dalších 150 hodin
Prodloužení příměří
NOVÉ
Foto: Shutterstock
Kurdské milice v Sýrii dostanou na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších 150 hodin, tedy zhruba šest dnů. Lhůta začne plynout od středy 23. října. Splnění tohoto ujednání poté budou kontrolovat společné hlídky tureckých a ruských vojáků. Prohlásil to podle agentur turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na společné tiskové konferenci s ruským protějškem Vladimirem Putinem po asi šestihodinovém jednání v černomořském letovisku Soči na jihu Ruska.
"Během 150 hodin (kurdské jednotky) opustí třicetikilometrovou zónu. Odpočítávání této lhůty začne zítra (ve středu) v 12:00 místního času. Po uplynutí poskytnutých 150 hodin začne rusko-turecké hlídkování západně a východně od místa operace Pramen míru," řekl Erdogan podle agentury TASS. Společné hlídky se mají pohybovat do hloubky deseti kilometrů syrského území od tureckých hranic. Kurdské milice se podle Erdogana mají stáhnout také z měst Manbidž a Tall Rifaat, které představovaly hlavní cíle turecké ofenzívy.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že turecká vojenská operace v Sýrii prozatím nepokračuje a že další vývoj situace závisí na stažení kurdských sil. Tomuto stažení Kurdů mají napomoci i ruští vojenští policisté a syrští vojáci, kteří 23. října po poledni místního času (11:00 SELČ) vstoupí do syrské oblasti přiléhající k turecké operaci v Sýrii. Lavrov uvedl také, že Rusko a Turecko budou společně monitorovat situaci, aby zajistily plnění úmluvy ze Soči.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle TASS poznamenal, že k hlídkování na severu Sýrie budou zapotřebí další posily a technika. Šojgu podle agentury Reuters také řekl, že podle odhadu Moskvy ze zajetí na severu Sýrie uprchlo asi 500 lidí, včetně islamistických bojovníků, ale byla podniknuta opatření k jejich opětovnému dopadení.
"Je důležité nepřipustit, aby operací tureckých sil využili členové teroristických organizací, včetně Islámského státu, jejichž bojovníci jsou v zajetí u kurdských jednotek a pokoušejí se utéci na svobodu," prohlásil ruský prezident Putin.
Putin zdůraznil, že jednání s tureckým prezidentem umožnila dosáhnout řešení, které bude mít osudový význam pro budoucnost Sýrie. Země má být zbavena "nezákonné cizí vojenské přítomnosti" a Rusko a Turecko se podle Putina shodují v názoru na nezbytnosti zachovat územní celistvost Sýrie. Práva a zájmy Kurdů mají být naplněna v dialogu s Damaškem.
Erdogan označil ujednání s Putinem za "historickou dohodu", pokud jde o boj proti terorismu, zachování územní celistvosti a politické jednoty Sýrie, jakož i návratu uprchlíků.
Později Erdogan prohlásil, že Spojené státy zatím zcela nedodržely své sliby z dohody o příměří z minulého týdne. "Pokud učiníme kompromisy, otevřeme cestu teroristickým organizacím," dodal.
Americký zvláštní zmocněnec pro Sýrii James Jeffrey na dnešním slyšení v Senátu prohlásil, že výhled na ukončení turecké ofenzívy je nyní lepší než před týdnem, ale že trvalé příměří bude záviset na splnění podmínek z předchozí dohody, která byla uzavřena minulý týden. Jeffrey také poznamenal, že sankce, které USA na Turecko kvůli vojenské operaci uvalily, budou uvolněny až poté, co Ankara ofenzívu zastaví.
Dnes večer mělo na severovýchodě Sýrie vypršet pětidenní příměří, které minulý týden s Ankarou vyjednaly Spojené státy. Turecko poté dočasně přerušilo ofenzivu, kterou zahájilo proti syrským kurdským milicím 9. října poté, co USA oznámily, že se z regionu stáhnou. Milice syrských Kurdů se roky bily po boku Američanů proti teroristům z IS, ale Turecko i tyto kurdské bojovníky označuje za teroristy.
Ankara tvrdí, že chce zřídit bezpečnou zónu na syrském území u turecké hranice v hloubce asi 30 kilometrů a délce 120 kilometrů, a požaduje, aby se syrské kurdské oddíly stáhly z oblasti u hranice, kde chce Turecko zřídit zónu pro bezpečný návrat syrských uprchlíků ze svého území.
Vojenský expert Viktor Murachovskij listu Vedomosti řekl, že rusko-turecká dohoda nebude od Ruska vyžadovat vyslání nějakých výraznějších posil do Sýrii, postačí podle něj dodatečná jednotka vojenské policie a bezpilotní stroje, protože řeč jde o kontrole a monitorování poměrně velkého území.
