Exkluzivně: Data ukazují, jak se šíří koronavirus v Česku
KDE SE LIDÉ NAKAZILI
AKTUALIZOVÁNO
Vláda se přes kritiku opozice i odborné veřejnosti dlouhodobě zdráhá zveřejnit informace, na jejichž základě se rozhodla například o kontroverzním uzavření škol. Podle dat, které až po velkém tlaku získala redakce deníku Echo24 od Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS), se nejvíce lidí infikovalo na pracovištích či v domácnosti. Jde o naprosto klíčový dokument, podle kterého se rozhoduje vláda o tom, jaká místa v rámci boje proti koronaviru uzavře.
ÚZIS data původně uvolnit nechtěl a do redakce je zaslal vlastně omylem. Záhy po jejich odeslání volal mluvčí Josef Tuček do redakce s tím, že data vlastně poslat nechtěli a že data mají sníženou vypovídací hodnotu, protože se zdroj nákazy nedá zjistit u všech infikovaných. ÚZIS má také v plánu na zpřesnění těchto dat ještě pracovat. Podle mluvčího Josefa Tučka vychází místa nákazy z odpovědí nakažených krajským hygienám a u řady případů lidé místo nákazy neoznačí, například z důvodu, že jej neznají. U některých osob může být také uvedeno více pravděpodobných míst nákazy, proto mohou procenta při celkovém součtu přesahovat 100 %. Přesto vláda při rozhodování o restrikcích vychází právě z těchto dat.
Z dat analyzovaných k 10. říjnu vyplývá, že největší počet lidí se od března nakazil na pracovišti (32 %) či v rodině, domácnosti a ve volném čase (23,5 %). Naopak v případě škol, jejichž uzavření vyvolalo kritiku, jde jen o 4,1 % na školách základních, 2,6 % na školách středních a 1,6 % na vysokých školách.
COVID-19 Místa Nákazy 20201010 by Newsroom 2 on Scribd
Vláda v případě uzavření škol argumentovala růstem nákazy mezi pedagogy a celkovým počtem nakažených studentů od jara, který patřil k nejvyšším. V případě škol jsou klíčová hlavně data za září, případně ještě začátek října, kdy byly otevřeny. Vysoké školy jsou, až na výjimky, pro prezenční výuku zavřeny již zhruba od poloviny března.
Po pracovištích a rodinách lidé za nejčastější místo nákazy označovali neupřesněné běžné aktivity (14,4 %), další kategorií je pak „hromadný výskyt (cluster)“ se 7,9 %. Zjistit pravděpodobné místo nákazy se hygienikům nepodařilo u 19 % trasovaných. Data jsou analyzována po měsíci od března do 10. října.
Aktualizovaná data pro deník Echo24 okomentovala hlavní hygienička Jarmila Rážová. „Tabulka uvádí počet pozitivně diagnostikovaných osob s covid-19 v ČR dle sociálního prostředí a pravděpodobného místa nákazy. S rostoucí epidemiologickou zátěží populace narůstá také pravděpodobnost nákazy při běžných aktivitách dne a často tedy nelze místo nákazy jednoznačně prokázat. Proto tabulka kombinuje místa nákazy se sociálním prostředím či aktivitou, které daný pacient uvedl jako pravděpodobné místo nebo zdroj nákazy. Pokud nebylo místo nebo prostředí nákazy určeno jednoznačně, může být jedna osoba zařazena i do více kategorií Z tohoto důvodu součet položek v tabulce zpravidla přesahuje celkový počet diagnostikovaných uvedených v prvním řádku. Zdrojem dat jsou epidemiologická šetření Krajských hygienických stanic, která mají v čase určité zpoždění, a proto jsou v tabulce uváděny i počty dosud nedořešených případů,“ uvedla Rážová.
Aktualizovaná data o místě nákazy k 17. říjnu by newsroom on Scribd
V posledních týdnech a měsících se daří čím dál méně odhalovat, kde se lidé skutečně nakazili. Hygieny totiž už nestíhají dostatečně trasovat, navíc se v tuzemsku koronavirus čím dál více přenáší komunitně. V některých lokalitách se nyní nedaří až u dvou třetin infikovaných zjistit, kde ke kontaktu s virem došlo.
Například ve Středočeském kraji, který aktuálně hlásí často vyšší denní přírůstky nakažených než Praha, 65 % nakažených neví, kde se nakazili. „Po celém kraji probíhá komunitní přenos,“ řekla v pondělí tisková mluvčí středočeských hygieniků Dana Šalamunová.
