Týdeník Echo: Komunistický kostlivec v generálově skříni, proč Česko ustrnulo a dědeček Mucha

Jméno armádního generála Petra Pavla se objevuje mezi pretendenty na prezidentský úřad. Pavlovo komunistické angažmá v 80. letech připomíná Daniel Kaiser, opíraje se o dosud nepublikované dokumenty z té doby.

Analýzu londýnského summitu NATO předkládá Ondřej Šmigol, rozhovor s Margusem Simsonem, ředitelem digitálních projektů Komerční banky, pořídila Lenka Zlámalová. O svém otci Jiřím Muchovi a slavném dědečkovi, malíři Alfonsi Muchovi, vypráví Jiřímu Peňásovi paní Jarmila Mucha Plocková. Reportáž z Berlína na prahu čtvrté dekády po pádu Berlínské zdi přivezl Michael Durčák. A Ondřej Štindl užasl v Londýně nad velkou výstavou Williama Blakea.

Česko ustrnulo. To je lapidární titulek rozhovoru s Margusem Simsonem z Komerční banky, špičkovým odborníkem na digitální projekty. Pohled na naši realitu estonskýma očima: „Stejně jako Němci jste hodně inženýrská země, s inženýrským stylem myšlení. Víte, jak věci dobře sestrojit a postavit. Bohužel nejste moc dobří ve službách. Lidé i firmy umějí dobře praktické věci, na které si můžete fyzicky sáhnout. Nejste ale schopni nabízet zákazníkům excelentní služby. To opravdu není vaše silná stránka. A to vám teď bude dělat problémy, pokud se nezměníte a něco s tím neuděláte. Ekonomiky všech vyspělých zemích se posouvají a budou čím dál víc posouvat ke službám. Jste trochu jako kdysi hvězdný finský výrobce mobilních telefonů Nokia. Ten nechytil včas nástup chytrých telefonů, zaostal a ujel mu vlak.“

Berlín je pěkné město na víkend. Ale jinak? ptá se Michael Durčák ve své reportáži. „Berlín je město, které dovede být depresivní a špinavé, ale vzápětí vás zase dokáže přijmout takového, jaký jste. Žít tady není jednoduché. Platí zde tzv. berlínský trojúhelník: potřebujete zde k životu práci, byt a partnera. Nikdy ale nemůžete mít všechno najednou – buď hledáte byt, nebo práci, nebo někoho, kdo by s vámi chodil,“ říká v nadsázce Češka, která v německé metropoli žije a pracuje už pět let.

Zatímco spisovatel Jiří Mucha výtvarné nadání po Alfonsi Muchovi nezdědil, Jiřího dcera Jarmila ano. Ta dnes vzpomíná, jak její otec třeba chtěl, aby „bydlela v Alfonsově pařížském ateliéru. Toužil po tom, abych se přestěhovala do Paříže, zapsala se na Beaux Arts, žila mezi vším tím nábytkem a vybavením z Muchova ateliéru a pokud možno pokračovala v díle velkého Alfonse. Takový méně talentovaný Mucha v sukních. To jsem ale odmítla“.

Nové číslo Týdeníku Echo si můžete koupit zde.