Nebesky modré oči a kamarád hromotluk. Fešák Terence Hill boural kina smíchem
Hercovy kulatiny
Italského herce Terence Hilla proslavily hlavně filmy, ve kterých tenhle modrooký fešák hrál po boku vousatého hromotluka Buda Spencera. Většinou se jednalo o nenáročné, ale ve své době komerčně úspěšné komedie, které se promítaly i v někdejším Československu. Televize často reprízují například snímky Superpolicajti z Miami, Jestli se rozzlobíme, budeme zlí! nebo Sudá a lichá. Od 80. let se Hill, který řadu let prožil ve Spojených státech, začal věnovat také režii.
Budoucí herec se narodil 29. března 1939 v Benátkách jako Mario Girotti italskému otci a německé matce, po které nejspíše zdědil své poznávací znamení, nebesky modré oči. S rodinou žil zpočátku v saském městečku Lommatzsch nedaleko Drážďan, kde jeho otec inženýr pracoval v chemickém závodě. Jako malé dítě zažil i ničivé spojenecké nálety na saskou metropoli, ovšem v klidu domu svých prarodičů z matčiny strany je příliš nevnímal, Lommatzsch byl totiž nejhorších hrůz ušetřen.
Na roky v Německu, odkud se rodina vrátila do Itálie krátce po konci války, tak mohl vzpomínat v dobrém. „První část života je pro člověka určující. Matka na mě tehdy mluvila německy a výrazy jako ‚půjdeme spát‘ nebo ‚miluji tě‘ jsem vždycky lépe vnímal v němčině než třeba v italštině nebo dokonce angličtině,“ svěřil se jednou Hill, který dětství v Sasku popisuje jako o nejlepší léta života. V jeho osmi letech se ale rodina vydala zničeným Německem pěšky do otcovy rodné země.
Po několika letech života ve středoitalském městečku Amelia se Girottiovi na přelomu 40. a 50. let přestěhovali do Říma, kde si malý Mario poprvé vyzkoušel, jaké to je stát před kamerou. Jako jedenáctiletý dostal výraznou roli v dětském dobrodružném filmu Vacanze col gangster (Prázdniny s gangsterem), později se objevil i v dalších snímcích. Hraní ho bavilo a navíc si díky němu poměrně slušně přivydělával ke studiím filozofie a literatury, kam se zapsal po maturitě.
Do konce 60. let už měl Mario Girotti na kontě skoro čtyři desítky rolí, včetně několika mayovek, přesto ale zůstával jedním z mnoha italských herců menších úloh. Pak ale přišla nabídka na hlavní roli ve spaghetti westernu Bůh odpouští, já ne!, která mu naprosto změnila život. Nejen že se při natáčení potkal s budoucí ženou Lori Zwicklbauerovou, která ho učila americký přízvuk, ale jeho parťákem tu hlavně poprvé byl Bud Spencer, další Ital s anglicky znějícím pseudonymem.
Pro snad jediný vážnější snímek této nesourodé dvojice také Mario dostal nové jméno, pod kterým ho dnes znají fanoušci po celém světě. Existuje přitom několik teorií, proč si z dvacítky navržených vybral právě pseudonym Terence Hill. Jedna třeba říká, že kvůli počátečním písmenům, které jsou stejná jako dívčí jméno jeho matky – Hildegard Thiemeová, jen v opačném pořadí. Důvod, proč producenti trvali na anglicky znějících jménech, byl jednoduchý, zkrátka lépe seděla k westernovému žánru.
Mohutný a o deset let starší Spencer – mimochodem někdejší plavec a dvojnásobný účastník olympiády – utvořil s mrštným Hillem nesourodou dvojici, která se během let objevila v téměř dvou desítkách filmů. V 70. letech točila dvojice i několik komedií ročně. K nejznámějším patří Malý unavený Joe (1971), Jestli se rozzlobíme, budeme zlí! (1974), Dva výtečníci (1976) nebo Sudá a lichá (1978). Postupem času se ale publikum komediálních „mlátiček“ nasytilo.
Hill, podobně jako před třemi roky zemřelý Spencer, ale ani během jejich natáčení nezapomínal na samostatnou kariéru. Hlavní roli ztvárnil třeba v komedii Podivné dědictví (1972), po boku Henryho Fondy se objevil ve westernu Mé jméno je Nikdo (1973) natočeném za spolupráce Sergia Leoneho. Zahrál si i v dramatu z prostředí francouzské cizinecké legie Pochoduj nebo zemři (1977). V další hollywoodské produkci, filmu Pan Bilion (1977), se opět vrátil k žánru komedie.
V roce 1984 debutoval jako režisér, a to komedií o výstředním faráři Don Camillo, kde hrál i hlavní roli, stejně jako ve westernovém Šťastném Lukovi (1991). Od roku 2000 se objevuje v televizním seriálu Don Matteo, v němž jako kněz pomáhá policii řešit případy dotýkající se jeho oveček, přímo detektiva si zahrál v seriálu Na krok od nebe. K filmu se Terence Hill po delší pauze vrátil v motorkářské road movie Il mio nome è Thomas (Jmenuji se Thomas), která měla premiéru loni.