Migranti na Kanárských ostrovech protestují proti stěhování

Na Kanárských ostrovech se množí manifestace běženců proti jejich převozu do nových migračních center na těchto španělských ostrovech v Atlantiku, kam loni dorazilo z Afriky přes 23.000 migrantů. Informoval o tom v pondělí deník El País. Podle něj také už víc než týden policie hlídá kvůli protestům skupin místních proti migrantům v Las Palmas bývalou školu, která od loňska slouží jako uprchlické centrum.

„Smrt nebo Evropa“, „Kanárské ostrovy jsou vězením pro migranty“ jsou některá z hesel na transparentech, s nimiž běženci na ostrově Gran Canaria protestují proti přemisťování do nových středisek. „Je to způsob, jak nás shromáždit na jednom místě a pak vrátit do Maroka,“ citoval deník El País čtyřiadvacetiletého Maročana, který se účastnil sobotního protestu a který žije nyní v hotelu na ostrově Gran Canaria. „Chceme pokračovat do Evropy. Zaplatil jsem 4000 eur, abych se sem dostal,“ dodal s tím, že vystudoval ve své zemi práva, ale nenašel tam práci.

Loňský masový příliv migrantů na Kanárské ostrovy řešily místní úřady jejich ubytováváním v hotelech či jiných turistických zařízeních, která se vyprázdnila kvůli pandemii covidu-19. Místní úřady několik měsíců žádaly španělskou vládu o pomoc a nevládní organizace upozorňovaly mimo jiné na situaci v místním přístavu Arguineguín, kde žilo v provizorních stanech i 2500 migrantů. Španělská vláda pak začala zřizovat nová střediska.

Největší dočasné ubytování pro běžence na Kanárských ostrovech je na ostrově Tenerife a má kapacitu asi 1800 osob. O něco menší, pro až 1500 lidí, rovněž na Tenerife se otevřelo v pátek. Dalši migrační centra od loňska vznikla či vznikají na ostrovech Gran Canaria a Fuerteventura.

Kromě obav z deportací vysvětlují své protesty proti přemisťování do nových center migranti i obavy ze špatných podmínek. Tábory vystavěné v nouzovém režimu jsou totiž z velkých stanů a někteří běženci se obávají zimy za chladného počasí. Minulý týden v oblasti silně pršelo. El País napsal, že migranti si posílají na mobilní telefony obrázky nových center a ostatní tam pak odmítají jet.

Podle deníku El País někteří migranti vyhlásili hladovky, vyskytlo se i několik pokusů o sebevraždu či sebepoškozování. Deník popsal případ mladého Maročana, který se ze zoufalství pobodal do nohy, údajně poté, co se dozvěděl, že jeho matka doma musí jít na operaci. „Přišel jsem, aby se má rodina měla lépe, ale kdo teď operaci zaplatí? Nechci do Maroka, ani na Tenerife,“ uvedl.

Španělská média v posledních dnech také informovala o organizovaných skupinách, které na ostrově Gran Canaria vyhrožují migrantům a pořádají protesty proti jejich přítomnosti na ostrovech. „V úterý odpoledne jsme si šli vyzvednout trochu peněz, co nám poslala rodina. Zastavilo nás auto, z něhož nám mladíci vyhrožovali s noži i pistolemi,“ citoval El País mladého Maročana, který nyní žije v bývalé škole v Las Palmas. V některých čtvrtích, kde je i jinak vyšší kriminalita, policie proto posílila hlídky.

Španělská média odhadují podle údajů Červeného kříže, že na Kanárských ostrovech je nyní na 9500 běženců. Španělská vláda údaje nezveřejňuje. V prosinci na dotaz jednoho z poslanců parlamentu uvedla, že za loňský rok přemístila z Kanárských ostrovů na pevninu na 2100 migrantů, šlo zejména o lidi z ohrožených skupin, například děti či těhotné.

Deportace do zemí původu pokračují jen pomalu, napsal deník El País. Podle něj jde v průměru o osm desítek osob za týden poslaných zpět do Maroka a příští týden se chystá jeden let do Senegalu.