České předsednictví: nepřijatelné se rychle stává skutečností

KOMENTÁŘ

České předsednictví: nepřijatelné se rychle stává skutečností
Odhady mnoha lidí v České republice, že energetická krize a ruský vpád na Ukrajinu znamenají konec Green Dealu, se znovu, pokolikáté už, ukázaly být chorobným optimismem. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Minulý týden zafungoval český veřejný prostor, tuzemská politika a mediální diskurz, navlas stejně jako před čtyřmi měsíci. Podruhé za letošní rok se na unijní úrovni konalo klíčové jednání o zákazu registrace „fosilních“ aut (na benzin a naftu) nejpozději k roku 2035. A zprávy o tom přicházejí až ex post.

V červnu radikální návrh místopředsedy Komise Franse Timmermanse posvětila Rada ministrů životního prostředí, tento čtvrtek pak návrh prošel další etapou, dohadováním mezi Evropskou radou a Evropským parlamentem. Rozdíly oproti červnu jsou malé, ovšem k horšímu: především částečný cíl k roku 2030 se ještě zpřísňuje – nově registrované osobní vozy budou tou dobou muset emitovat o 55 procent oxidu uhličitého méně než loni. Dosud platil cíl 37,5 procenta k roku 2021.

 

Druhý malý rozdíl je k horšímu jen pro nás: děje se to pod českým předsednictvím, pod taktovkou země, která celosvětově vyrábí nejvíc aut na hlavu hned po Slovensku.

Koalice Spolu se loni ještě z opozice proti tomuto faktickému zákazu aut na benzin a naftu stavěla (existuje plakát se značkou Spolu a s jasným sdělením: „Zakázat spalovací motory je nepřijatelné.“). U vlády jí tento nepřijatelný zákaz nestál ani za diplomatický konflikt, dokonce ani za pár slov vůči domácímu publiku. Ač je to k nevíře, my novináři jsme od června nedokázali nebo neměli potřebu donutit vládní představitele – v tomto případě spíš premiéra z ODS než ministryni životního prostředí z KDU-ČSL, kterážto strana má oportunismus v genech –, aby toto porušení slibu a hazard s budoucností českého průmyslu nějak, jakkoliv vysvětlili.

Také minulý týden zavedla rada ministrů, tentokrát energetiky, přirozeně opět pod naším hrdým vedením (Jozef Síkela, za STAN), princip uhlíkové neutrality i pro nové domy už od roku 2030. Majitelům od té doby kolaudovaných domů vznikne povinnost stavět střechy tak, aby na ně okamžitě šlo instalovat solární panely. Odhady mnoha lidí v České republice, že energetická krize a ruský vpád na Ukrajinu znamenají konec Green Dealu, se znovu, pokolikáté už, ukázaly být chorobným optimismem. Nikdo směrodatný z České republiky v tom směru také nic neučinil.

Děje se to za naprostého nezájmu politické třídy k varováním vědců, že elektroauta jedou do slepé uličky, energeticky a emisně jsou velmi náročné a budou drahé tak, že omezí mobilitu středních a nižších vrstev. Děje se to ve chvíli, kdy Greta Thunbergová, která nám svým fanatismem vyplnila rok 2019, jenž vyvrcholil evropským Green Dealem, oznamuje metu svržení kapitalismu. Děje se to za protestu rostoucí skupiny vědců z celého světa v čele s norským nobelistou prof. Ivarem Giaverem, kteří podepsali tzv. Světovou klimatickou deklaraci. V ní protestují proti používání thunbergovského výraziva, jako je klimatický nouzový stav, a vymezují se proti degeneraci klimatologie v pseudovědu.

To všechno se do médií hlavního proudu dostane jen okrajově a na agendu českého předsednictví vůbec ne. Prezidentská volba u nás, celý ten boj „demokratů“ s Babišem a opačně, působí vedle těchto dalekosáhlých a radikálních opatření jako povyražení pro chudé.

×

Podobné články