Psychiatr Honzák: Třeba nám ještě nějaké instinkty zůstaly. Nebo nějaký Bůh

30 ROZHOVORŮ

Psychiatr Honzák: Třeba nám ještě nějaké instinkty zůstaly. Nebo nějaký Bůh
Psychiatr Radkin Honzák. Foto: Jan Zatorsky
2
30 Rozhovorů

Jiří Peňás

Týdeník Echo připravil nový speciál, který na 196 stranách přináší rozhovory s třiceti výraznými českými i zahraničními osobnostmi. Interview, která mají časový přesah, reflektují nejdůležitější události a zásadní dění doma i ve světě za posledních dvanáct měsíců. Ve speciálu můžete najít například rozhovory s Pavlem Kolářem, Cyrilem Höschlem, Jiřím Bartoškou, Miroslavem Bártou, Danielem Prokopem, Petrem Nárožným, Radkinem Honzákem, Janem Pirkem, Danielou Drtinovou, Pavlem Rychetským a s dvacítkou dalších osobností. Speciál 30 rozhovorů si můžete v předprodeji pořídit ZDE.

Foto: Speciál 30 rozhovorů

S asi nejznámějším českým psychiatrem Radkinem Honzákem jsme se sešli po roce: loni v březnu jsme na začátku prvního „nouzového stavu“ seděli v dejvické cukrárně Bruno a doktor Honzák s klidem stoika pravil, že hlavní je, aby se člověk „nechoval jako prase“, čímž nemyslel jen mytí rukou. A pak dodal, že kdo se tak nechoval dosud, tak ten ví, co zhruba dělat, a kdo se jako prase choval, tak s tím se toho moc nenadělá, bude se tak chovat dál. Teď po roce jsme to ani už nemuseli probírat, vlastně bylo zbytečné o tom mluvit. Sešli jsme se i tak znovu, ovšem na dálku, každý ve svém pokoji u obrazovky svého počítače. Doktor Honzák měl za sebou léčení s covidem, byl o poznání skeptičtější, i když jako obvykle o věcech mluvil s nadhledem a s jistou nadějí, že to všechno třeba může být také k něčemu dobré.

Vraťme se ale ještě k té nemoci. Změní člověka, který ji prodělal, v tom smyslu, že na ni začne nahlížet jinak?

To je asi u každého jinak. Já jsem měl původně dojem, že jsem to prodělal už zkraje jara, kdy jsem měl docela silnou virózu, cpali do mě různé protichřipkové srágory, pak jsem si nechal změřit protilátky v domnění, že jich musím mít plno. No, neměl jsem žádné… Podívejte se, každý má také jinou imunitu. U někoho je chřipka sranda, u jiného vážná nemoc. Jeden, když má zlomenou nohu, tak je pomalu spokojený, že si může odpočinout, a pak to rozchodí za dva týdny na schodech, druhý s tím klempíruje dva roky. Vyhodnoceno objektivně: covid není žádná legrace a to, že se vám tím podaří projet jako nůž máslem, je vaše velká klika a nemůžete z toho nic vyvozovat, protože s jiným to může dopadnout hodně špatně.

Nepatřil jste na podzim taky trochu mezi skeptiky? Koneckonců byl jste v říjnu jedním ze signatářů výzvy proti strachu, což někdo mohl pochopit, že věc bagatelizujete.

Nic nebagatelizuju, ani tehdy. Ale důvody, proč být proti strachu, trvají pořád. V situaci ohrožení se mimořádně dobře manipuluje se strachem a zachránci a spasitelé se ujímají vesla. V situaci, kdy by měl věci řídit odborník, se místo toho propadáme do chaosu a nevíme, jak z toho ven. To je ideální situace pro různé manipulátory.

Co říkáte na tu tezi, že za covid nikdo nemůže, že je to prostě přírodní jev a ten nemá viníky?

Samozřejmě že to je přírodní jev, ale když pitomci v létě šňupali kokain v jednom baru brčkem, tak je to sice taky přírodní jev, ale hlavně jejich blbost, která je ovšem viny nezbavuje. Takže člověk se mohl nakazit jako blbec, ale určitě velké procento se nakazilo, aniž za to jakkoli mohli. Vy ostatně víte, jak jste se nakazil? Já třeba nevím, mě drží rodina v izolaci od podzimu, skoro nikam jsem nechodil, všichni okolo mě byli testovaní… No a přišlo to.

Ti mladíci z Techtle Mechtle byli zajisté blbci, ale na druhé straně: dovedete si představit, že by vám z mládí někdo takhle sebral rok dva? Představa, že si budou doma číst, je asi bohužel naivní.

Jo, naše vnučka má teď prázdniny, což je docela legrační představa, čím se to liší od minulých měsíců. Víte, jak jste ale mluvil o tom, kdo za to může, tak já měl kolegu, který pocházel z Chodska. A on mi vyprávěl, jak jednou, snad v šedesátých letech, se konalo procesí k Vavřinečkovi a toho se také účastnila babka Kozinová, skutečně přímá potomkyně Sladkého Koziny. A ona pořád nadávala na bolševiky, ale pořád. A do toho hrozně pršelo. A tak ji někdo říká, ale tetka, vždyť ti komunisti za všechno nemůžou: třeba zrovna za to počasí nemůžou. A ona odpověděla: Hale můžou, honi tak dlouho na Pánaboha sráli a sráli, že ten na ně chčíje a chčíje. A my na něho sráli taky tak dlouho, takže etika šla do háje. A bez etiky to nejde.

Celý rozhovor naleznete ve speciálním vydání Týdeníku Echo 30 rozhovorů, který si můžete pořídit od 22. června na vybraných stáncích za 99 korun. K dispozici je i v našem e-shopu, kde za něj včetně poštovného zaplatíte jen 89 korun. 

Foto: Speciál 30 rozhovorů