Nouzovým stavem proti ústavě

Sněmovna odhlasovala v úterý velkou většinou, že se prodlouží nouzový stav, který měl skončit 11. dubna. Tím připustila, že až do 30. dubna budou platit všechny zákazy včetně zavření Čechů v České republice, povinnost nosit roušky a neotevírat obchody kromě těch, kterým vláda poskytne milost. Všichni z toho neměli úplně dobrý pocit. Poslanci TOP 09, STAN i Václav Klaus jr. hlasovali proti a šéf ODS Petr Fiala se nechal slyšet: „Prodloužení nouzového stavu bez vysvětlení a objasnění, k čemu ho vláda potřebuje, je mimořádně problematické. Pokud nepřijde s plánem do budoucna, nouzový stav podpoříme naposledy,“ postěžoval si na to, že ministři neřekli ani slovo o tom, jestli některý z drakonických zákazů v perspektivě několika týdnů uvolní, případně jestli nějaké naopak nebudou přidávat. Kabinet Andreje Babiše může i nadále vládnout bez kontroly.

Nejvyšší zákonodárný orgán ovšem nedostál svým povinnostem v důležitějším ohledu. Stále častěji se ozývá, že vláda vyhlásila nouzový stav a všechny s ním spojené zákazy v rozporu s ústavou a dalšími zákony. Všechno, co se v souvislosti s koronavirem v Česku děje, ministři nařizují dekrety a vyhláškami, které jsou v rozporu s právem a tedy neplatí. Jinými slovy, zdravotnictví koronaviru sice odolává, koronavirus však už rozvrátil právní jistoty. O tom se poslanci překvapivě vůbec nebavili.

Kronika právního chaosu

Nouzový stav vláda vyhlásila ve čtvrtek 12. března ve dvě hodiny odpoledne, jak jí umožňoval ústavní zákon o bezpečnosti. V rámci nouzového stavu pak vláda může podle krizového zákona vydávat dekrety, podle kterých se musí řídit každý Čech, aniž se přitom ministři musí ptát Parlamentu. Také ještě téhož dne večer byly dekrety publikovány. Vláda vydala celkem pět „krizových opatření“, kterými s platností od pátku třináctého zavřela státní hranice, školy, obchody, restaurace a podobně.

Podezření, že tento postup byl špatně, popsal ještě před koncem března místopředseda České advokátní komory Tomáš Sokol. Podle bezpečnostního zákona musí vláda při vyhlášení nouzového stavu přesně definovat, na jak dlouho a na jakém území nouzový stav vyhlašuje, zároveň uvést, jaká práva a v jakém rozsahu se omezují. Vláda sice omezení popsala o pár hodin později v usnesení podle krizového zákona, to však bylo pozdě. Proto krizová opatření z právního pohledu neexistují, jinými slovy jsou „nulitní“. Obdobný verdikt může potkat i další opatření proti koronaviru.

Celý text Petra Holuba si můžete přečíst na EchoPrime zde.