Střet generací. Babiš, jediná seniorská strana v Evropě

Často se říká, že politika se posunula do postideové doby. Že tradiční dělení na pravici a levici je mrtvé. Pátrá se, jaká je ta nová osa. Populární dělicí linie je „metro versus retro“. Moderní progresivní město versus tradiční venkov. Touto osou se často vysvětluje polarizace Ameriky na stoupence a odpůrce Donalda Trumpa. Rozdělení Polska na konzervativce z vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) a opoziční Občanské platformy. Donedávna se tak vykládal i štěp v Maďarsku. Až ho Viktor Orbán v posledních letech narušil tím, že získal i všechna větší města včetně Budapešti. Také v Česku se tím často vysvětlovaly rozdíly v politických preferencích.

Tvrdé jádro důchodců. Ta nejsilnější česká dělicí osa, procházející celou zemí, je ale jiná. Není jí ani vzdělání, ani velikost města nebo obce, kde lidé žijí. Země je rozdělená podle věku. Detailní data z volebních průzkumů ukazují střet generací. Tak tvrdě není podle věku rozdělena žádná jiná země Evropské unie. Přesněji řečeno: nejsilnější politickou stranou v zemi nikde jinde nevynesla nahoru dominantní podpora jedné generace. Společnost TNS Kantar ve svém průzkumu pro Českou televizi ze začátku září upozornila, že hnutí ANO Andreje Babiše je nejsilnější politickou stranu v zemi díky tomu, že ho podporuje 42 procent lidí starších šedesáti let. A to už je premiérova strana u seniorů trochu za zenitem. Podle Kantaru bývaly časy, kdy ji podporovalo přes 50 procent lidí z generace šedesát plus. „Ten trend se začal masivně projevovat někdy na přelomu let 2015 a 2016, kdy začal Babiš přebírat seniory sociálním demokratům. Dnes právě oni tvoří tvrdé jádro jeho voličů,“ vysvětluje šéf výzkumu Kantaru Pavel Ranocha. Stejný trend ukazují i data agentury Median. „Babiš je dnes skutečně velmi vyprofilovanou seniorskou stranou,“ říká šéf výzkumu Medianu Daniel Prokop.

Kluci a strejda

Generační stranu má česká politika i na druhé straně. Mezi voliči do třiceti let jsou suverénně nejsilnější Piráti s 31 procenty. Druhou nejvyšší podporu mají i mezi lidmi ve věku 30 až 44 let. S devatenácti procenty jen nepatrně ztrácejí na Babiše, který už v této generaci s 19,5 procenta vede. Poslední dobou často formulované úvahy, že Piráti jsou v souboji o antisystémové voliče hlavním soupeřem Andreje Babiše, míří vedle. Generačně jsou to protiklady. Představení pro jejich cílové skupiny velmi dobře vystihují parlamentní přestřelky, v nichž Andrej Babiš s oblibou pirátským poslancům říká „kluci“ a poučuje je, že kvůli svému mládí nevědí nic o životě – na rozdíl od něho, protřelého harcovníka. „Neříkejte nám kluci, my vám taky neříkáme strejdo,“ napsali v březnu Piráti Babišovi v „kuchařce“, jak s nimi jednat.

Další představení pro generační cílové skupiny se odehrálo nedávno v parlamentním souboji kolem digitalizace. Šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek interpeloval 13. září Andreje Babiše a vyptával se ho na oběh elektronických dokumentů. Upozornil, že už se premiéra dřív na toto téma tázal a zaskočilo ho, že mu odpověď přišla v papírové podobě s Babišovým podpisem a teprve následně byl dokument zkonvertován do digitální formy. „Pan premiér podepisuje dokumenty ještě na papíře a zaměstnává další úředníky, kteří to potom musí konvertovat do elektronické podoby,“ posteskl si pirátský poslanec nad absencí elektronického podpisu u předsedy vlády. Předseda vlády opět najel na svůj typický ageismus. „Pane kolego, vy jste tak mladej, že byste neměl dělat stejnou politiku jako Kalousek.“ Stejně pokřikoval na ještě ne třicetiletého Michálka v debatě v České televizi šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. „Kolik vám je roků?“ ptal se ho emotivně. Babiš se pak ve slovní přestřelce s Michálkem sám označil za důchodce, začal se přímo ve sněmovně ohánět svým proslulým masivním diářem, který tituloval jako svůj notebook, v němž má veškerou agendu. „Jsem důchodce, podepisuju se normálně,“ dodal s tím, že toto úložiště dat mu hackeři nenapadnou.

Pohled do věkové struktury voličů nejsilnějších stran napříč Evropskou unií ukazuje, že profilováním na seniory se Andreji Babišovi nikdo ani zdaleka nepřibližuje. Nálepku strany pro staré, kteří se brání modernímu otevřenému světu, mají vládnoucí polští konzervativci ze strany Právo a spravedlnost. V Polsku se jejím voličům často říká „mohérové barety“, což je narážka na staromódní pokrývku hlavy rozšířenou na venkově. Polská pravice má skutečně mezi staršími lidmi ještě silnější pozici než Babiš (na rozdíl od Babiše ale také dosáhla ve volbách 37 místo jeho 29 procent). Podle exit pollů, zachycujících odpovědi přímo před volebními místnostmi po odevzdání hlasu, které Poláci na rozdíl od nás dělají a které nabízejí nejdůvěryhodnější přehled o rozhodování voličů, získala při posledních volbách v generaci šedesát plus konzervativní pravice 48,7 procenta. Strana Jaroslawa Kaczynského měla podobný výsledek i v generaci mezi 50 a 59 lety, kde ji podpořilo 47,1 procenta lidí. Jenže PiS na rozdíl od Babiše s velkým náskokem vítězí ve všech generacích. Mezi nejmladšími voliči ve věku 18 až 29 let získala 26,6 procenta. Liberálové z Platformy jen 14,6 procenta. V generaci mezi mezi 30 a 39 lety už dostala 30,6 procenta. Platforma získala 23,6 procenta. Andrej Babiš je naopak s převahou silný až v generaci 45 až 59 let, kde má podporu 31,5 procenta, zatímco druhá ODS 16 procent. I mezi lidmi v tomto věku dosahují třetí Piráti 11,5 procenta.

Z festivalu k měření tlaku

Babišova seniorská strana je sice evropský fenomén, není to ale žádná novinka v české politice. Stejná skupina voličů vynesla k rekordnímu výsledku sociální demokracie v roce 2006 Jiřího Paroubka. Stála i za jeho – už podstatně slabším – volebním vítězstvím v roce 2010. Dnešní Babišovi voliči jsou voliči Jiřího Paroubka. Taky podle toho vypadá nabídka, kterou jim oba politici dávají. Silná ruka vůdce, buldozeru, který všechny převálcuje a postará se o ně. Zvyšování důchodů a slevy na jízdenky u Babiše dnes. Boj proti poplatkům u lékaře a za recept u Paroubka tehdy. „Ti lidé velmi často nejsou ideově ukotvení. Je jim jedno, jestli se ta strana definuje levicově, nebo pravicově. Koukají, co jim dá. Rozhodují se podle 30 korun za poplatek u doktora,“ říká Ranocha. Přesně po těchto voličích teď Andrej Babiš cíleně jde. V časech prosperity na to má ve státní pokladně dost peněz.

Voliči Andreje Babiše se od jeho raketového nástupu do politiky v roce 2013 zásadně proměnili. Tehdy mu k 18,7 procenta pomohly hlavně hlasy zklamaných voličů pravice všech generací. Lidé, kteří v něm viděli manažera schopného vyčistit zemi od těch všech těch, kdo „kradnú“. Ti už u něho dnes nejsou. Podle dat agentury Median by dnes Andreje Babiše volilo jen 46 procent těch, kdo mu dali hlas v roce 2013. To znamená, že jen 8,6 procenta z jeho současných 28,6 procenta jsou jeho věrní z roku 2013. Dvacet procent jsou nováčci, které přetáhl mezi lety 2015 a 2016 sociálním demokratům a částečně komunistům. U Babiše už podle Ranochy z Kantaru nejsou skoro žádní bývalí voliči pravice. Ti se dnes soustřeďují u Pirátů. Součet současné podpory Pirátů, ODS, TOP 09, Starostů a KDU-ČSL dává zhruba tu sílu pravého středu, kterou dokázal v roce 2006 soustředit pod jednou značkou Mirek Topolánek.

Převtělení Andreje Babiše z lídra podnikatelského hnutí s ambicí oslovovat mladé na vůdce seniorské strany je vidět i vizuálně. Babiš se při prezentaci na sociálních sítích snaží zalíbit svým voličům, když skuhrá, co všechno ho bolí a jak ztloustl. Ubývá výjezdů na hudební festivaly, i když populární Colors of Ostrava si stále nenechá ujít. Často se místo toho věnuje návštěvám zdravotnického open air trhu, který pořádá v centru Prahy jeho mladý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Babiš, ještě nedávno se prsící fotografiemi z posilovny, si do kamer poskuhrá, jak zdravotně chřadne, a nechává si měřit tlak.

Zajímavé je, že Babiš nesbírá hlasy mezi všemi seniory. Příliš populární není mezi lidmi nad 85 let. To jsou ti, kdo své formativní roky neprožili na komunismu, ale ještě před druhou světovou válkou nebo během ní a nepodléhají nostalgii, jak za totalitního režimu byly některé věci snazší a bylo víc jistot. Ne náhodou navrhl Andrej Babiš speciální zvýšení důchodů lidem nad 85 let. Při současné délce dožití nejsou osmdesátníci tak silnou skupinou, jejich životní úroveň je ale tak jako u všech ostatních seniorů, kteří už vůbec nepracují, závislá na státu.

Andreji Babišovi se podařilo přetáhnout k sobě od sociálních demokratů důchodce poté, když jako ministr financí ve vládě sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotky dokázal přesvědčit veřejnost, že zvýšení penzí je jeho zásluha. Od té doby si toto tvrdé jádro velmi pečlivě opečovává. Lidé nad šedesát jsou co do počtu vůbec nejsilnější voličskou skupinou z těch, které agentury ve výzkumech sledují. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu z loňského roku jich bylo zhruba 2,3 milionu. Loni v době voleb do Poslanecké sněmovny mělo právo volit 8,4 milionu lidí. Svůj hlas odevzdalo 5,1 milionu. Senioři patří na rozdíl třeba od nejmladší generace k velmi disciplinovaným voličům. Andreji Babišovi se podařilo vytvořit velmi silné voličské jádro, které se velmi snadno ovládá přes zvedání penzí a další výhody, jako jsou slevy na jízdenky. Zatímco mladí se mu za úlevu vysmáli, důchodci ji s vděkem přijali.

Nešťastný následek neschopnosti

To, jak se čeští senioři sešikovali za Andrejem Babišem, je nešťastným následkem neschopnosti předchozích vlád zreformovat za posledních třicet let od pádu totality penze. České důchody patří podle velmi detailní studie srovnávající životní úroveň ve stáří ve třiceti nejvyspělejších zemí světa Pension at a Glance, kterou pravidelně zpracovává Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, k vůbec nejvíc rovnostářským v celé Evropě. Ve chvíli, kdy člověk přestane pracovat, padá do velmi rovnostářské skupiny penzistů. O životní úrovni ve stáří tady mnohem méně než v jiných zemích Evropy rozhoduje, jak dlouho pracoval a kolik vydělával. Především ty, kdo odcházejí do penze s relativně vyššími platy na konci kariéry, čeká v důchodu strmý pád životní úrovně. Jejich příjmy se najednou mnohem méně liší od těch, kdo si dřív vydělávali výrazně méně. Proto se například soudci vždycky tak urputně bránili stanovení věkové hranice, kdy musí povinně do důchodu. Najednou se propadli do jiné sociální skupiny. Penze se navíc vypočítávají z výšky platů za velkou část pracovní kariéry, proto se do ní mnoha současným seniorům započítávají rovnostářské platy z doby před rokem 1989. Naprosto dominantní část příjmů většiny seniorů tvoří důchod od státu. Proto jsou pro politiky tak snadno ovladatelnou skupinou. Kdyby měli penze nejen ze státních, ale i ze soukromých fondů, kde by dostali díky nižším odvodům pojistného na státní penze příležitost si naspořit, chovali by se u volebních uren jinak.

Tak silná a dominantně seniorsky založená strana je velmi nebezpečná. Hrozí, že ve společnosti vyvolá generační střet, jaký bývá jedním z nejnebezpečnějších. Andrej Babiš, který díky perfektním průzkumům velmi dobře ví, kdo jsou jeho voliči, jim bude šít politiku na míru. Jen tak se udrží u moci. Druhá transformace k úplně jiným voličům ve stylu, jaký se mu povedl s důchodci po roce 2015, se teď nerýsuje. A ve společnosti, kde tón politiky tak výrazně udávají starší voliči, začínají být ti mladí přirozeně velmi nespokojení. Selhává rovnováha zájmů. Máme problém, který nemá nikdo další v Evropě. Není se kde inspirovat. Je potřeba zdůraznit, že k němu taky nikdo další včetně postkomunistických zemí neměl tak našlápnuto jako my, a to tím, že díky rovnostářským státním penzím byli důchodci udržováni jako politicky snadno manipulovatelná a homogenní skupina se společným zájmem.

Ze současného rozložení sil je zřejmé, že Andrej Babiš bude sesazen z pozice nejsilnější politické strany v zásadě dvěma cestami. Buď mu někdo dokáže přetáhnout tu velmi silnou skupinu seniorů tak, jak to on udělal sociálním demokratům kolem roku 2015. Druhou nejsilnější stranou v generaci šedesát plus jsou s 15 procenty komunisté, třetí s 13,5 procenta ODS. Sociálním demokratům zbylo jen šest procent seniorů. U nikoho z nich se teď nerýsuje šance, že by Babišovi seniory přebral.

Druhou šancí, jak Andreje Babiše porazit a sesadit ANO z postu nejsilnější strany, je dát dohromady hlasy, které jsou dnes u ODS, Pirátů, TOP 09, lidovců a Starostů. Když necháme stranou, že se opět jako deus ex machina objeví další nová politická síla, jiná cesta z Babišistánu se zatím nerýsuje.