Ne tak zhurta. S evropským záchranným balíkem není třeba spěchat, vzkazuje do Berlína Rutte

Se schválením evropského záchranného balíku pro nakopnutí ekonomiky členských států není třeba spěchat, prohlásil v pátek nizozemský premiér Mark Rutte. Fond obnovy ve výši 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun) mají evropští lídři projednávat na schůzi 17. a 18. července v Bruselu. Německá kancléřka Angela Merkelová se v minulých dnech nechala slyšet, že by státy EU měly s financováním souhlasit už na tomto summitu. Evropská komise (EK) chce částku půjčit ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu.

„Není zcela nutné, abychom se tam dohodli,“ řekl Rutte podle agentury Reuters po zasedání nizozemské vlády. „Nemyslím si, že potřebujeme s tím nějak bláznivě spěchat,“ okomentoval krátce bezprecedentní finanční injekci Evropské unie, kterou hlavy členských států budou projednávat za dva týdny a která zadluží občany EU na desítky let.

Částka, kterou si chce EK bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích a využít přitom nejvyššího kreditního hodnocení EU, má zvýšit rozpočet na období 2021 až 2027. Samotný rozpočet má obsahovat 1,1 bilionu eur.

Premiéři zemí visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska se v pátek shodli na tom, že čerpání peněz z evropského fondu obnovy musí být flexibilní a spravedlivé. Polský premiér Mateusz Morawiecki na tiskové konferenci po pátečním jednání předsedů vlád ve Varšavě řekl, že země Visegrádu nemohou být trestány za úspěchy. Státy V4 podle něj potřebují peníze hlavně na infrastrukturu.

„Znovu jsme si potvrdili, že do všech jednání půjdeme s cílem dosáhnout rozpočtu, který bude spravedlivě nastaven pro všechny členské státy, a programu obnovy, který bude odpovídat potřebám jednotlivých ekonomik,“ řekl český premiér Andrej Babiš. „Vnímáme situaci v jižní Evropě. Jsme solidární, rozumíme tomu, ale je potřeba dotáhnout jednání až do konce a hlavně, aby to bylo spravedlivé pro všechny členské státy,“ uvedl.

Více než třetina celkového balíku z fondu má připadnout zemím nejvíce zasaženým nemocí covid-19, tedy Itálii a Španělsku. Tyto státy, stejně jako například Německo či Francie, za návrhem stojí. Méně srozuměna s plánem komise rozdělit 500 miliard eur z fondu formou grantů a čtvrt bilionu eur jako úvěry je skupina takzvaných šetrných států, k nimž patří Rakousko, Nizozemsko či skandinávské země.

Česko, Maďarsko a další část zemí východního křídla EU nesouhlasí s tím, že v zájmu pomoci dosud bohatším jižním zemím by jejich státy podle navrženého klíče měly dostat z fondu menší poměr peněz, než jim náleží z běžného unijního rozpočtu.