Pouze „kampaň opozice“? Babišův střet zájmů vidí 434 europoslanců
Unijní dotace
NOVÉ
1
Kořeny kritiky valící se z orgánů Evropské unie na svou adresu vidí předseda vlády Andrej Babiš v „pokračování kampaně, kterou proti němu vede opozice v Česku.“ Výzvu k pozastavení dotací pro Agrofert kvůli Babišovu střetu zájmů a dalším krokům ale ve čtvrtek vyslovilo 434 poslanců Evropského parlamentu. Češi v něm mají pouze 21 zástupců, z toho jen 10 je z jiných stran, než jsou vládní ANO a ČSSD a vládu držící KSČM.
Přijatý text, který společně předložily unijní kluby lidovců, konzervativců a Zelených, mimo jiné požaduje pozastavit evropské finance pro skupinu Agrofert. Pro návrh se vyslovila drtivá většina přítomných europoslanců, tedy 434 poslanců, proti bylo 64 a hlasování se zdrželo 47 členů EP. Europarlament má 751 poslanců.
Ministerstvo financí dále ve čtvrtek uvedlo, že nebude zasílat Evropské komisi k proplacení žádosti o platby spojené s Agrofertem. Zareagovalo tak na středeční vyjádření eurokomisaře pro rozpočet Günthera Oettingera, že komise do vyjasnění situace kolem možného střetu zájmů premiéra Babiše nebude vyplácet firmě dotace.
Komise začátkem příštího roku pošle do Prahy auditory, kteří prověří dodržování pravidel programů rozvoje venkova, politiky soudržnosti a sociální politiky od roku 2007 do letošního srpna, než začala platit nová evropská úprava střetu zájmů.
Přehledně: Jak to chodí se zemědělskými unijními dotacemi
Veškeré zemědělské dotace z EU rozděluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Dotace se dělí na nárokové a nenárokové. Nárokové se týkají zemědělských podniků, které splňují určité podmínky hospodaření. Peníze dostávají na výměru, na níž hospodaří, činí něco přes 5000 Kč/ha. Většinu těchto peněz dostávají zemědělci od SZIFu na podzim daného roku. SZIF tyto platby potom vyúčtovává u Evropské komise, menší část dotací je placena z českého rozpočtu.
Nenárokové dotace míří na různé projekty. Zemědělci podávají jednotlivé žádosti o dotaci například na stavbu haly pro skladování obilí či na stroje. Většinou dostanou 40 až 60 procent investovaných peněz. Peníze zemědělci dostávají až po ukončení projektu. Výjimkou jsou podpory pro začínající mladé zemědělce, jež podporující generační obnovu v evropském zemědělství. Část dotace získají při zahájení projektu, část v jeho průběhu a zbytek po dokončení.
Stranou unijních dotací stojí národní zemědělské dotace, které míří na podporu jiných projektů a činností než unijní peníze. Že se unijní a národní dotace nedublují, kontroluje Brusel.
V následujících měsících se bude Evropský parlament zabývat reformou společné zemědělské politiky. „Cílem reformy předložené Evropskou komisí je lépe zacílit zejména na menší rodinné statky v chudších evropských regionech, udržet mladé lidi na venkově a zastavit degradaci půdy, vody a krajiny,“ uvedl pro Echo24 biozemědělec z Pravic na jižní Moravě a viceprezident Evropské rady mladých zemědělců (CEJA) Tomáš I. Fénix.
Ministerstvo financí své čtvrteční opatření označilo za předběžné a opatrnostní. „Evropské komisi umožní zajistit plynulé platby do ČR za jakékoliv další výdaje. Tímto krokem se vyloučí ohrožení proplacení dalších žádostí,“ uvedlo. Rozhodnutí se týká všech výdajů souvisejících s Agrofertem bez ohledu na datum. Automaticky neznamená, že dotace pro tuto skupinu budou hrazeny ze státního rozpočtu, sdělilo ministerstvo.
Z Oettingerova původního vyjádření vyplývalo, že by se zastavení dotací mohlo vztahovat na všechny finance směřující do ČR. Zastavení dotací se nicméně týká jen Agrofertu, potvrdily ČTK dobře informované zdroje z EK. Stejnou informaci dala novinářům ministerstva financí, pro místní rozvoj i Babiš, podle kterého byla opačná zpráva dezinformací. Babiš je přesvědčen, že ve střetu zájmů není.
Státní zemědělský intervenční fond uvedl, že od 2. srpna neproplatil Agrofertu žádný nový projekt z evropského Programu rozvoje venkova (PRV). Ostatním zemědělcům se dotace standardně vyplácejí. Od srpna však fond stále proplácí Agrofertu dotace na starší projekty nebo na přímé platby. Na investice v PRV šlo 42,7 milionu korun, celkově pak 430,6 milionu. Podle mluvčího Karla Hanzelky nemá koncern s 200 firmami zatím dopady vyčíslené.
Situaci probíral s Babišem vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), na pondělním jednání vlády by ji měl ministrům okomentovat resort financí. Předseda koaliční ČSSD by považoval za závažný problém, kdyby se pozastavení dotací dotklo celé země. Pokud se omezuje jen na firmy Agrofertu, je to podle Hamáčka pouze problém dotčeného koncernu.
„Babiš dělá v zahraničí ostudu“
Babiše kritizují čeští opoziční politici. Andrej Babiš dělá ČR v zahraničí ostudu, myslí si předseda ODS Petr Fiala. „Jeho kolosální střet zájmů vidí už i v Evropě a je to velký problém. Jako jeho političtí konkurenti bychom z toho mohli mít radost, ale to, že se stále musíme zabývat problémy okolo předsedy vlády, škodí ČR a zájmům jejích občanů,“ uvedl ve čtvrtek Fiala.
Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše, jehož strana na Babišův střet zájmů unijní i české orgány upozorňovala, česká ministerstva dosud věc ignorovala, ale nyní spolu s Babišem připouštějí, že jde o problém. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil označil usnesení EP za důkaz, že Babišův střet zájmů je reálný problém na úrovni EU, nikoliv kampaň české opozice a médií, jak říká Babiš.
EP řešil situaci kolem Agrofertu na podnět Zelených, který Babiše kritizuje na základě studie právní služby EK. Ze dvou desítek poslanců, kteří ve středu v EP vyjádřili svůj pohled na čerpání evropských dotací firmami kolem českého premiéra, byla téměř polovina Čechů. Zástupci TOP 09, KDU-ČSL či ODS vesměs vyzývali komisi k rázným krokům, které podle nich mají zabránit zneužívání evropských peněz.
Podle zprávy evropských právníků, která koncem listopadu unikla do médií, hrozí, že Česko bude muset vrátit alespoň část z dotací proplacených letos Agrofertu. Podle analýzy jde o 82 milionů eur (2,1 miliardy Kč).
2,1 miliard na dotacích pro Agrofert
Agrofert, který vlastnil Babiš při svém vstupu do vlády v roce 2014, loni vložil do svěřenského fondu kvůli českému zákonu o střetu zájmů. Holding je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru. Realizuje kompletní proces výroby potravin v oblasti pekárenství a zpracování masa, je i druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu v ČR. Prostřednictvím společnosti Mafra patří Agrofertu také ovládá významná média. Hospodářské noviny v červenci uvedly, že Agrofert loni získal na dotacích rekordních 2,1 miliardy korun.
