1 KOMENTÁŘ

Proč nikdy nebudou dálnice a vždycky budeme dovážet jídlo

Stavební a projekční firmy žádají dotace, za které by konečně daly do pořádku dálniční síť. Potravinářské podniky zase chtějí podporu, aby zajistily soběstačnost v potravinách. Ve skutečnosti sledují něco jiného, a tak nepomůže, ani když peníze dostanou.

Těžko se dá pochopit, proč právě dnes chce každý odvolat ministra Dana Ťoka. Na první pohled přece loni nedělal nic jiného než slavnostně klepal na několik základních kamenů u dálnic. Přesto k němu má výhrady veřejnost, různí politici, a dokonce jeho šéf Andrej Babiš. Jeden důvod se přesto najde v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Od roku 2015 do roku 2017 se utratilo za silniční stavby vždy mezi 35 a 38 miliardami ročně – a obdobná útrata se čeká i letos. Ovšem loni útrata za silnice poklesla pod 31 miliard. To může být pod rozlišovací schopnost politiků i občanů, ovšem nepříjemně to postihlo dopravní establishment, tedy firmy a jejich spolupracovníky, kteří tyto peníze utrácejí. Od ministra v první řadě nečekají, že rychle dokončí síť dálnic, v jistém ohledu je lepší dokončení této sítě odkládat, musí však dodat na výstavbu minimálně stejnou částku jako v minulých letech. Takové zadání ministr Ťok loni nesplnil, byl tedy zralý na odvolání. Teď se ovšem zdá, že bude lépe, k utrácení je připraven obvyklý rozpočet, proto může šéf dopravy dostat ještě jednu šanci.

Tento výklad, na kterém se shodne řada dopravních odborníků, má jeden zajímavý rozměr. Až ve druhé řadě jde o to, jestli se staví nové silnice. Také se v minulých letech nestavěly. Utrácelo se sice přes 35 miliard, ovšem z toho se za nové dálnice a silnice první třídy utratilo pouze okolo třinácti miliard. Loni šlo na novostavby jen sedm miliard – a letos to o mnoho lepší nebude, protože v plánu, který ani nemusí vyjít, se předpokládá útrata okolo deseti miliard. Zbytek se utratí za opravy včetně modernizace D1, běžné výdaje například za údržbu a také za přípravu nových staveb, protihlukové stěny a podobně. Nové kilometry asfaltu se nepokládají, efektivitu utracených miliard není jak zkoumat, přesto mohou být ti, kdo skutečně řídí dopravu, s ministrem spokojeni. Pokud se za těchto podmínek protáhne výstavba sítě dálnic do roku 2050, jak předpovídá Nejvyšší kontrolní úřad, pak je to pro stavební establishment příjemná vyhlídka.

Dotace na ničení českých potravin

Obdobně vysokou částku jako na silnice vydává český stát na podporu zemědělství a potravinářského průmyslu. Výsledkem je, že jen za posledních pět let se deficit zahraničního obchodu se zemědělskými produkty zvýšil z třiceti na čtyřicet miliard. Může za to především ovoce a zelenina, případně maso a pak i takové menší položky jako máslo. Veškerá státní podpora, která se často zdůvodňuje tím, že musíme být soběstační, vedla jen k tomu, že ve zmíněných komoditách jsme soběstační stále méně. Bilance se zlepšila jenom při obchodování se surovým mlékem, chlebem a psími konzervami, vedle toho narostl export řepky na výrobu bionafty. Zvlášť efektní je případ surového dřeva, jehož negativní obchodní bilance vyrostla ze tří na jedenáct milionů metrů krychlových ročně.

Skutečný smysl zemědělských dotací je opět v tom, že zajišťuje příjmy zemědělskému establishmentu, jehož součástí jsou i dva členové vlády. Něco produkovat je potřeba, protože se peníze berou především na obdělávanou půdu. Snadnější je ovšem sklidit obilí a řepku, podojit krávy nebo pokácet les a bez dalších úprav doručit zboží na místo prodeje. Případně je možné postavit průmyslovou linku, která snadno a rychle upeče chléb nebo vyrobí konzervy. O soběstačnosti je třeba mluvit, ovšem nakonec není žádoucí takového stavu dosáhnout, aby se zákazníci nezačali zajímat o kvalitu, což by vyvolalo další náklady. Dnes mohou být rádi, že dostanou vůbec něco českého.

Dopravu, zemědělství i lesnictví je možné použít jako příklad špatně nastavených dotačních systémů, které půjčují podnikatelskému establishmentu klíče od státní pokladny. Její správci jsou přitom příliš slabí nebo málo odhodlaní, aby dokázali prosadit cíle deklarované před veřejností. Bude zajímavé sledovat, jak dlouho ještě to bude daňový poplatník trpět.  

Týdeník Echo

od 1099 Kč

Vychází každý čtvrtek

Více info

EchoPrime

od 249 Kč

Vychutnejte si neomezený přístup k prémiovému obsahu určenému pouze předplatitelům, který nemá na českém internetu obdoby

Více info

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.