Žaloba na Zemana se bude projednávat v Senátu. Pak ji dostane sněmovna

Návrhem ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana by se mělo podle předkladatele návrhu senátora Václava Lásky (Senátor 21) plénum horní komory zabývat tak, aby ji Sněmovna dostala po prázdninách. Pod návrh Láska ke čtvrtku získal 30 podpisů zákonodárců, což stačí k tomu, aby se předlohou zabýval Senát. Ústavní soud může žalobu dostat k posouzení až poté, co ji podpoří tři pětiny přítomných senátorů a souhlasí s ní také tři pětiny všech poslanců.

„Žaloba se stává širokou záležitostí širokého spektra senátorů a senátorek a je třeba ji brát vážně,“ řekl ve čtvrtek Láska na tiskové konferenci. Zdůraznil, že Senát je jediná instituce, která může žalobu na prezidenta podat. „Pokud by mlčel, znamenalo by to, že jeho jednání je v pořádku, že je legitimní,“ míní iniciátor návrhu.

Kvůli podpoře dolní komory nechce Láska projednání v Senátu uspěchat. „Sněmovna má tři měsíce na projednání žaloby a dání souhlasu. Platí, že pokud by se v těch třech měsících nevyjádřila, nebo vůbec nezařadila na program, tak se má za to, že souhlas nedala,“ řekl Láska ČTK, proč chce, aby Sněmovna návrh dostala, až po návratu z prázdnin. Na červencové schůzi tak Senát žalobu projednávat zřejmě nebude.

Pod žalobou jsou podepsáni vedle členů klubu Senátor 21 také zástupci KDU-ČSL, STAN, ODS, TOP 09, bývalí prezidentští kandidáti Pavel Fischer nebo Marek Hilšer. Z třináctičlenného klubu ČSSD ji jako jediný podpořil Jiří Dienstbier.

Žaloba, kterou Láska představil na konci dubna, je postavená na tom, že Zeman neustále více či méně závažnými skutky ústavu porušuje. Žaloba popisuje sedm Zemanových skutků, které jsou podle tvůrců žaloby hrubým porušením ústavy. „Cílem žaloby není sesadit současného prezidenta. Jejím cílem je stanovit mantinely pro výkon prezidentského mandátu,“ uvedl Láska.

S ohledem na současné složení dolní komory není příliš pravděpodobné, že by žaloba doputovala až k Ústavnímu soudu. Ve Sněmovně má na rozdíl od Senátu většinu vládní ANO a ČSSD s podporou KSČM. Podle senátorů je ale důležité, aby se o prezidentově chování vedla veřejná debata. „Považujeme žalobu za velmi důležitou. Je třeba mluvit o tom, jestli je možné, aby prezident vykládal ústavu, jak chce,“ uvedl první místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP 09).

Žaloba například připomíná jmenování prezidentského kabinetu Jiřího Rusnoka v roce 2013, přestože se tehdy strany dohodly na sestavení vlády, kterou by podpořilo 101 poslanců ve Sněmovně. Zmiňuje také Zemanovo odmítnutí jmenovat Miroslava Pocheho ministrem zahraničí či zpochybňování nezávislosti justice.

Čtěte také: Senát projedná ústavní žalobu na Zemana. Láska získal o podpis více, než je nutné

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.