Česko, Polsko a Maďarsko v jednom pytli. Musí se vrátit do Evropy, varuje nástupce Merkelové

LASCHET O ČESKU

Česko, Polsko a Maďarsko v jednom pytli. Musí se vrátit do Evropy, varuje nástupce Merkelové
Šéf německé CDU Armin Laschet. Foto: Reuters
Svět

Echo24

Česko se musí po boku dalších států z Východu musí vrátit zpátky do jádra Evropy. Myslí si to nástupce Angely Merkelové ve vedení německé Křesťanskodemokratická unie (CDU) Armin Laschet. Dodal, že Evropská unie musí poskytnout státům a jejich občanům hmatatelné výhody, které přináší členství.

Laschet se stal šéfem CDU v lednu letošního roku. Nyní se očekává, jak křesťanští demokraté dopadnou u podzimních voleb. Laschet v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeinen Zeitung (FAZ) ke svým plánům a volebnímu programu uvedl, že považuje Evropskou unii za klíčovou organizaci, je podle něj ovšem potřeba, aby došlo k většímu sjednocení zemí. EU navíc podle Lascheta musí nabídnout svým členům hmatatelné výhody.

„Souhlasím s (francouzským prezidentem Emmanuelem) Macronem v mnoha věcech. Evropská unie musí nabídnout občanům jasné benefity, které opravdu pocítí. Já na rozdíl od něj ale chápu EU jako komunitu, nikoliv jako mezivládní organizaci,“ řekl Laschet s tím, že Evropané musí postupovat společně v zahraniční i obranné politice. „Pokud ale bude potřeba, může se vedení chopit menší skupina států,“ dodal.

Laschet uvedl, že pandemie koronaviru výrazně rozdělila Evropu a to především západní a východní část. „Fond obnovy pomůže Evropu znovu spojit, ale to se týká spíše severní a jižní části. Musíme ale také překonat rozdělení mezi Západem a Východem. Německo považuje za svůj úkol přivést Česko, Maďarsko a Polsko zpět do jádra Evropy,“ řekl Laschet. Dodal, že EU musí postupovat jednotně v zahraniční a obranné politice, což je pro zmíněné tři státy podle něj problematické.

Laschet tak přiřadil Českou republiku k zemím, které mimo jiné vloni bojkotovaly rozpočet Evropské unie na roky 2021-2027 a odmítaly schválit také záchranný balíček. „Ve skutečnosti jde o institucionální a politické zotročení, radikální omezení suverenity,“ citovala BBC slova polského ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra. Problém s plánovaným záchranným balíčkem mělo i Česko. Polsko i Maďarsko bývají často obviňovány z z potlačování lidských práv, například LGBT komunity. Polsko nedávno spustilo vlnu protestů, když zakázalo interrupce.

Evropská komise se zase v posledních letech intenzivně zabývá možným střetem zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Koncem dubna zveřejnila závěrečnou auditní zprávu, která konstatovala, že Babiš opravdu je ve střetu zájmů, protože spolurozhoduje o směřování unijních peněz a současně ovládá Agrofert.

Laschet uvedl, že je otevřený změnám v Evropské unii. „Musíme se na to ale dívat pragmaticky, den za dnem. V současných podmínkách nemáme žádný lepší rámec, ve kterém bychom mohli fungovat,“ řekl šéf CDU s tím, že Evropská unie má podle něj smysl i do budoucna, některé státy však budou muset ukázat patřičnou loajalitu.