Firmy krachují, zvyšuje se nezaměstnanost. Oproti tomu finanční správa posiluje
ZAČÍNAJÍCÍ NEZAMĚSTNANOST
Koronavirová krize udeřila tvrdě na velkou řadu společností a firem. Přesto se propouštění a následná nezaměstnanost vyhýbá státním zaměstnancům, kterých je podle všeho ještě nedostatek. Finanční správa totiž rozjela hledání nových úředníků po celé České republice s heslem „Počítáme s vámi“. Přitom před bobtnáním státní správy neustále varují ekonomové. V minulém roce dosáhl počet státních úředníků 482 tisíc lidí a náklady na ně vzrostly od roku 2014 o 80 miliard korun.
Stát zatím udržuje pomocí programu Antivirus umělou zaměstnanost, kdy skoro čtvrt milionu lidí nesmí pracovat a je doma na překážkách na straně zaměstnavatele. Nezaměstnanost se pak navýšila v lednu na 4,3 procenta, kdy je v evidenci úřadů práce 308 tisíc lidí. Jedná se přitom o lidi, kteří museli svá místa opustit na podzim, kdy přicházel další lockdown před koronavirovou nákazou.
Další propouštění je nevyhnutelné a odhady hovoří až o 6 procentech nezaměstnaných. Státní správa jde ale naopak jiným trendem a pracovníky nabírá. Příkladem je finanční správa, která 2. a 3. února začala inzerovat volná místa po celé republice, která by ráda obsadila. Ve vyhledávání je tak 88 pracovních možností, přičemž některé mohou být pro více pracovníků. Nabízí se místa od referentů, odborných referentů, vrchních referentů až po vrchního radu v Kanceláři generálního ředitele.
Hledáme nové kolegy! 📣
— Finanční správa ČR (@financnisprava) February 4, 2021
Podívejte se na seznam volných míst po celé České republice. 🔗 https://t.co/ldqZHNtr9c pic.twitter.com/gmIeDgiNMZ
Současný státní rozpočet ale počítá se stovkami míst pro finanční správu. Celkem bude nabráno několik dalších tisíc státních zaměstnanců, kteří budou ale z větší části ze strany pedagogů či bezpečnostních složek.
Přitom Andrej Babiš při příchodu do politiky v roce 2013 snil o tom, že bude mít malý a levný stát. Opak je ale pravdou a od jeho začátku působení ve vládě se počty státních úředníků rok od roku navyšují. Ještě v roce 2019 na sněmu hnutí ANO tvrdil, že chce efektivní služby pro podnikatele a aby stát neotravoval pracující. „Nadále budeme dělat vše pro to, abychom zjednodušili život živnostníků i podnikatelů, čemuž mimo jiné pomůže důraz, který klademe na digitalizaci a zjednodušení státní správy. Prostě malý a levný stát, který nikoho neotravuje. Stát se musí umět vžít do toho malého živnostníka. Musí vědět, co ho trápí a co on potřebuje,“ řekl před dvěma lety Andrej Babiš.
Opak je ale pravdou, čehož si všímá i Nejvyšší kontrolní úřad. Ve svém stanovisku z roku 2018 roku upozorňuje, že ačkoliv došlo k navýšení pracovní síly, tak to nevedlo k žádné efektivitě. Ta naopak v posledních letech klesá. Stát navíc platí i za neobsazená místa. Kdyby se zrušila, ušetřila by Česká republika v posledních letech až 40 miliard korun.
Ekonomové další nabírání zaměstnanců do státní správy kritizují. Podle nich se totiž nejedná o poptávku, která by reflektovala pracovní trh. Už nyní je totiž méně nezaměstnaných než volných pracovních míst. Nabízené pozice jsou ale pro manuální práce či se naprosto míjejí s nově příchozími na úřad práce.
„Dostáváme se do stavu, kdy lidé odchází ze soukromého sektoru, aby mohli pracovat pro stát. To je velice nebezpečná tendence, která směřuje k tomu, že stále méně lidí v soukromém sektoru bude muset živit stále více lidí pracujících pro státní aparát. To sebou přináší značnou neefektivitu,“ řekl dříve pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
S tím souhlasí i ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. „Ano, v konečném důsledku na jejich platy musí vydělat produktivní sektor, jemuž i přetahováním zaměstnanců odčerpávají sílu, avšak teorie byrokracie nás učí, že motivace úředníků jsou stále navyšovat velikost a rozpočet svých úřadů – zvětšují tím svoji moc,“ uvedl pro Echo24 Pánek.
