Zločin a (ne)spravedlivý trest

OHLAS ČTENÁŘE

Zločin a (ne)spravedlivý trest
Kontroverzní rozsudek. Foto: Shutterstock
Názory čtenářů

Natálie Králová

Pokud chceme posuzovat, zda byl uložený nepodmíněný trest spravedlivý, měli bychom se nejdříve podívat, co vlastně soud k danému rozsudku vedlo. Odsouzenému byl vyměřen trest na základě paragrafu 312e odstavec 1 zákona 40/2009 Sb. (znám pod názvem Trestní zákoník). Zde se můžeme dočíst, že trestní sazba za veřejné schvalování terorismu (čehož se pachatel podle soudu dopustil), se pohybuje mezi dvěma a deseti lety. Soud zřejmě nepřistoupil na nižší trest, neboť pachatel neprojevil nad svým činem lítost, navíc obviněnému nepomohla ani přezdívka Ssman, pod kterou na síti vystupoval, až mu podle jeho slov nedošla spojitost s příslušníky SS a jím zvoleným pseudonymem. Obžalovanému byl udělen šestiletý nepodmíněný trest.

Jistě, toto potrestání za internetový komentář se nám může zdát přehnané z mnoha důvodů, které uvádí článek a jistě by se našly i další. Je nutné však pamatovat na to, co říká zákon. Můžeme donekonečna polemizovat nad účinností tak dlouhého trest na pachatelovu psychiku (zde je nutno dodat, že v polovině trestu může dojít k jeho podmínečnému propuštění) a celkově nad duševním stavem člověka, který napíše komentář, ve kterém chválí zavraždění jiných lidských bytostí. Náš soudní systém ovšem nestojí na domněnkách a dohadech, ale na faktech, která je možno zjistit a dokázat. Ta jsou taková: autor komentáře se vyjádřil pochvalně k činu, který vedl ke smrti 51 obětí a zranění dalších 49 a který je klasifikován jako terorismus. Z výroku odsouzeného „Jak jim chutná jejich medicína. Dobrá práce???!“ soud usoudil, že zločin schvaloval. V takovém případě má být uplatňován příslušný zákon, který je uveden výše. Soud může uznat polehčující a přitěžující okolnosti, podstata činu však zůstává stejná.

A jakkoliv můžeme nesouhlasit s přísností či s provedením trestu, v současné době je nepodmíněný trest, který pachatel alespoň z části stráví ve vězení, poměrně standardní metodou jak pachateli a veřejnosti ukázat, že za své činy je nutno nést zodpovědnost. Dozajista bychom přišli na lepší způsob, bohužel reforma trestání a vězení není pro mnohé v současné době žhavé téma. Nezbývá tedy konstatovat, že soud rozhodl podle zákona, a dle mého názoru je zákonný postup to hlavní, co bychom měli od systému spravedlnosti v demokratické zemi očekávat a chtít.