Jak může škodit rouška. Těžce se v ní dýchá a způsobuje ekzém, říkají lékaři
NOŠENÍ ROUŠEK
1
Česká republika je jednou z mála zemí, kde je povinné nošení roušek na veřejnosti. Podobná nařízení sice zavedli v Izraeli, Turecku, Polsku nebo třeba v Lucembursku, většinou ale jen v uzavřených prostorech. Mnozí lékaři přitom před českým způsobem varují a vyzývají k odrouškování země. Roušky totiž komplikují život lidem s dýchacími potížemi, mohou přispět k vyrážkám a třeba před bakteriemi stejně neochrání, říkají.
Podle profesora Jana Žaloudíka, lékaře a senátora za ČSSD se roušky hodí na operační sály nebo pro ošetřovatele v domovech důchodců. „Ale v plenéru? Vím, všichni chtějí být chráněni. Ovšem viry jsou nanometrové částice, a my tu vedeme diskuse, jestli jsou roušky a mezery kolem nich pro viry propustné. To je docela veselé, ne?“ poznamenal nedávno v rozhovoru s deníkem Echo24.
Roušky a další ochrana tváře podle něj ani nejsou nijak hygienické, po pár hodinách nošení jsou znečištěné. „Tady nejde jen o viry, ale i o bakterie, které si zase vdechujete sám zpátky. Plíce mají také očistnou funkci. Zbavují nás nejen kysličníku uhličitého, ale i řady metabolitů. Pokud si člověk tu roušku pořád nepere a nepřežehluje, tak zejména rizikovějším lidem, kterým se hůř dýchá – a víte, že máme hodně chronických obstrukčních plicních chorob, a to nejen u kuřáků, ale i u starších ročníků, případně u astmatiků – no tak těm to asi nepřidá,“ dodal Žaloudík s tím, že s přicházejícím létem by byla situace ještě horší.
Proti rouškám ostře vystupuje i zakladatelka mamografického screeningu v tuzemsku Miroslava Skovajsová. I podle plní lidské plíce svou imunitní funkci tím, že vydechováním zbavují tělo škodlivin. „Plátěný hadřík, jakkoli líbivý, je imunitě klackem pod nohy. Vdechujeme zpět většinu toho, co plíce usoudily vyloučit jako nezdravé. Čím rychleji se pohybujeme, tím je zpětná zátěž škodlivinami větší, neprodyšnost hadříku vše umocní. Záměrně nepoužívám slovo rouška. Roušky jsou určeny k ochraně lidí pracující s infekčním materiálem. Nepředpokládá se u nich fyzický výkon, tedy ani chůze. Roušku odkládají po krátkém čase užití také proto, aby se nereinfikovali,“ zdůvodňuje lékařka ve svém prohlášení.
Její pacientky se jí stěžují i na další problémy. „V ordinaci mi popisují těžkosti života s hadříkem na ústech. Kromě obtížného dýchání, častějšího záchvatovitého kašle, trpí mnohé ekzémy na obličeji, kde ani kůže nemůže plnit roli, kterou jí matka příroda přidělila,“ doplnila Skovajsová. Roušky jsou podle ní škodlivé a už neplní funkci, kterou by měly.
K odložení roušek vyzývá už delší dobu také rektor Univerzity Karlovy a lékař Tomáš Zima. Měly by se podle něj nosit jen tam, kde to dává smysl. „Epidemiologická čísla jsou velmi dobrá, takže nevidím důvod pro paušální nošení roušek kdykoli a kdekoli. Roušky bychom měli mít tam, kde je pohromadě více lidí,“ prohlásil nedávno.
Povinné nošení roušek mimo domov mezi prvními zeměmi zavedla Česká republika s účinností od 19. března, sousední Slovensko zavedlo toto opatření od 25. března. Zatímco Češi mohou venku odložit roušky 25. května, na Slovensku od 20. května, pokud dodrží alespoň pětimetrový odstup od cizích lidí.
Světová zdravotnická organizace (WHO) nadále doporučuje, aby roušky a respirátory jako ochranu před koronavirem, nosili především zdravotníci a nakažení. Na počátku dubna se WHO postavila proti tomu, aby veřejnost používala profesionální ochranné pomůcky včetně profesionálních roušek a respirátorů. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus to zdůvodnil tím, že lékařské roušky a respirátory by měly být přednostně vyhrazeny zdravotníkům v první linii boje s koronavirovou pandemií. WHO následně vydala podrobné pokyny k používání roušek. Zároveň tehdy zdůraznila, že nejsou důkazy, že nošení roušek jakéhokoli typu zdravými lidmi v širší komunitě je prevencí nákazy. V lidech navíc podle WHO mohou vyvolávat falešný pocit bezpečí a tendence podcenit jiná ochranná opatření.
