Divný rok

Byl to divný rok a každý to nějak pocítil. Možná že to byl dokonce nejvyšší stupeň uvědomění si globalismu. Nebylo na zemi místo, kam nedopadl stín čínského viru a s ním spojené potíže, starosti, strach, ale i neštěstí, které přinesl. Ale nakonec se s tím každý musel vyrovnat sám.

Je to všude, kam se člověk podívá, ale každý nakonec musel najít svůj způsob, jak existenci viru přijmout. Není to nemoc, která likviduje životy na polovinu, ani válka kosící obyvatelstvo masově, společnost ovšem paralyzuje a mění: zjišťujeme, že leccos, čím jsme si byli v životě jisti, neplatí. Po dlouhých letech se díváme do nového roku s obavami, s vědomím, že tentokrát to bude opravdu těžké, protože dopady strachu a paralýzy se budou teprve dostavovat. Ta nejistota a ohrožení je také globální a jisté je, že vítězů bude méně než poražených. Bude to složité, ale pokud to není fatální, není to beznadějné.

Čínský virus je jen jednou z mnoha obtíží, které život přináší, a každý člověk potřebuje trochu štěstí, odvahu se prát, nepodvolit, nenechat se znechutit, zachovat si zdravou střízlivou mysl a zabojovat. Říká se to lehce, ale jinak to bohužel není.

Za redakci Vám přeji hezké svátky s blízkými i vzdálenými, vše dobré a hlavně, abyste tyto časy co nejlépe překonali.