Kde se v zimě ohřát? Třeba i v nedaleké cizině, v termálních lázních

TIPY NA VÝLETY

Kde se v zimě ohřát? Třeba i v nedaleké cizině, v termálních lázních
O „zázračném prameni“, tryskajícím v místě lázní Gellért, se psalo už v 15. století. Foto: Foto: Shutterstock
4
Cestování
  • Ludvík Los
Sdílet:

Na jednu věc v doporučeních, čím se vybavit na cestu do maďarských termálních lázní, se zapomíná. Obvykle se uvádějí plavky, ručník, mýdlo, šampon, žabky a koupací čepice, která je potřeba do plaveckých bazénů. Ale skoro stejně tak je nezbytná kniha, a to konkrétně Patálie v Panonii, dílko sepsané před půlstoletím Achillem Gregorem. Tato svižná „mikrohomeriáda“ líčí lehkým jazykem nástrahy turistického putování Maďarskem a popis návštěvy lázní v Budapešti samozřejmě nechybí.

„Budapešťští kluci nemohou hrát kuličky. Dají-li se do hrabání důlku, vytryskne ze země vřídelní pramen. Přijedou betonáři, rychle ten pramen ucpou a kluci dostanou ve škole dvojku z mravů, neboť jinak by se pro samé vřídelní prameny dalo po Budapešti chodit jen v galoších. Toto šťastné město má na svém území 123 horkých vřídel, které denně dodávají 70 milionů krychlových metrů léčivé vody lázním, krytým plovárnám i otevřeným koupalištím, v nichž si lze zaplavat ve volné přírodě i v zimě, neboť většina té vody má přes 30° Celsia,” píše ve své knize Achille Gregor a je to všechno pravda, tedy až na ty dvojky z mravů, asi.

Ať už si návštěvník vybere kterékoli z budapešťských lázní, platí, že to bude návštěva dlouhá, přesně tak, jak na to upozorňuje kniha: „Byli jsme v koupališti s dlouhým travnatým břehem, který lemuje tři bazény: jeden s umělým vlnobitím, druhý plavecký s normální vodou a třetí s horkým vřídelním pramenem, v jehož prvním kruhu u vřídla je voda horká 43°, v druhém hodně teplá a v třetím příjemně vyhřátá. Stačí, řeknu-li, že jsme přišli ve dvě hodiny a odcházeli v sedm.”

Tím místem, kde spisovatel vydržel v bazéncích s termální vodu celý půlden, byl Margitsziget, Markétin ostrov. „Co je Margitsziget? To vezmete Císařský ostrov. Střelecký ostrov, Žofín, dáte je dohromady, přidáte k tomu několik sportovních hřišť, loděnice, četné bazény, restaurace, letní kino, přírodní divadlo, romantickou zříceninu kláštera s tichým parkem s prastarými duby, záplavu pestrých květů a největší možnou míru čistoty a dostanete Margitsziget. Po dlouhá staletí nebyl tento ostrov veřejnosti přístupný. Ve 12. století byl rezidencí uherského krále Imreho a po jeho smrti ovládli ostrov na několik staletí mniši. Byl pojmenován po Markétě, jedné z dcer uherského krále Bély IV., kterou si chtěl Přemysl Otakar II. vzít za manželku. Markéta však nechtěla porušit řeholní slib, a tak se český král Otakar oženil s Kunhutou, vnučkou krále Bély. Je to velká škoda, neboť Markéta mohla tento ostrov přinést věnem, kdežto Kunhuta žádný ostrov neměla, a proto my dnes musíme budovat Lipenská a Slapská jezera, abychom se měli kde koupat.”

V době, kdy vyšla Gregorova kniha, byly lázně Palatinus na Markétině ostrově otevřené jen v létě, nyní však už poskytují celoroční zábavu. Jejich centrem stále zůstává elegantní funkcionalistický pavilon, který navrhl architekt István Janáky. Je to svým způsobem unikát, neboť všechny další městské lázně v Budapešti jsou zbudovány ve zdobnějších slozích. Například zřejmě nejznámější lázně Széchenyi, postavené mezi roky 1909 a 1913, navrhli architekti Gyözö Cziegler a Ede Dvorzsák v novobarokním stylu. Sto let od založení slaví letos lázně Gellért, impozantní secesní stavba, jejíž návrh společně připravili Izidor Sterk, Ármin Hegedűs a Artúr Sebestyén. Odpočinek zde se často přirovnává ke koupeli v katedrále. Z tradičních tureckých lázní jsou nejznámější Rudasovy s osmibokým bazénem. Přes týden jsou vyhrazené většinou pro muže, ale víkendové večery bývají smíšené. Původ v osmanských dobách mají lázně Király, tedy Královské lázně, a jsou vždy otevřené pro muže i ženy zároveň.

Další zajímavé spojení odpočinkových koupelí v termální vodě s architekturou si lze užít v rakouských lázních Bad Blumau nedaleko Grazu. Rozlehlý wellness areál plný atrakcí napájených horkými podzemními prameny navrhl slavný architekt Friedensreich Hundertwasser a je pitoreskní jako všechny jeho stavby. Barevný a bez jediné rovné stěny a chodby. Ve všech domech, pavilonech a věžičkách je téměř dva a půl tisíce oken, mezi kterými těžko najít dvě stejná. Auta parkuji pod zemí, aby nepřekážela hostům, kteří mohou celý víkend chodit po areálu hotelu a lázní pouze v plážových střevících, plavkách a hotelových županech.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Špatné rande, nebo sexuální napadení?

KOMENTÁŘ

Ne „proč“, ale „proč teď“? není mizogynní, ale naopak racionální reakce na obvinění Filipa Turka za sexuální agresi. Násilí na bývalé partnerce, kterého se měl ...

00:08

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články