Stát s uznáváním protilátek otálí, obává se i proplácení testů

PROTILÁTKY

Stát s uznáváním protilátek otálí, obává se i proplácení testů
I po prodělání nemoci některým nezbývá, než podstupovat testování. Foto: Shutterstock
1
Domov

Prokazatelně prodělali covid, pro vládní nařízení však zůstávají neviditelní. V Česku se podle dřívějších odhadů odborníků mohlo reálně nakazit koronavirem přes čtyři miliony lidí, jen menší část z nich však zachytily PCR či antigenní testy. Zatímco lidé s pozitivním záchytem dostávají na půl roku potvrzení o bezinfekčnosti, zbytku nezbývá, než se opakovaně testovat či podstoupit očkování. To platí i v případě cestování, zatímco některé státy nečekají a protilátky v krvi uznávají, Česko to zatím odmítá.

Podle vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) či hlavní hygieničky Pavly Svrčinové je problém především v tom, že zatím nepanuje shoda na limitu protilátek, který lze považovat za bezpečný. Debata o limitu se vede i na úrovni Evropské unie, která je zatím k protilátkám také rezervovaná, pokud by však došlo ke stanovení limitu, Česko se jím bude řídit, avizovala dříve Svrčinová.

Jak ale ukazuje zápis z jednání klinické skupiny, nyní hlavního poradního orgánu ministerstva ve věci epidemie, existují zřejmě i další důvody. Kancelář ministra Vojtěcha se klinické skupiny dožadovala odpovědí kvůli častým dotazům občanů, kteří se mimo jiné ptají, proč je část lidí zvýhodněná jen proto, že byla testovaná, ačkoliv jiní stejnou nákazu prodělali také. Otázka se také může dotýkat například dětí, u nichž zatím není dostupná vakcína a často si mohly nákazou projít bez příznaků. Jak se ukazuje ze zápisu jednání klinické skupiny, prvním ze zmíněných důvodů jsou obavy z finančních dopadů do státního rozpočtu.

„Pokud by měl pozitivní test na protilátky stejnou váhu jako pozitivní PCR test, byli bychom postupně nuceni testy na protilátky proplácet ze zdravotního pojištění, což by výrazně zatížilo systém,“ stojí v zápisu ze zasedání skupiny ke konci května. Dalšími zmiňovanými důvody je pak to, že test na protilátky nelze zahrnout do evropského covid pasu či zmiňovaný problém se stanovením hladiny protilátek. Skupina proto většinou hlasovala pro odmítnutí této formy prokazování.

Trojice členů poradní skupiny však zároveň protestovala s tím, že jde do budoucna o odborně těžko obhajitelné rozhodnutí. Podle imunologa Ilji Stříže či imunoložky Hany Roháčové by tak měl stát začít uznávat přítomnost protilátek v rozmezí tří měsíců od naměření protilátek laboratoří.

V některých státech však na konsenzus nečekají a přítomnost protilátek začali stavět na úroveň testování či očkování. Například do sousedního Rakouska tak mohou Češi vycestovat pouze s potvrzením, že v posledních třech měsících měli v krvi zjištěny protilátky. Podobně Černá Hora, kam však v současnosti mohou Češi bez omezení, uznává jako doklad test na protilátky ne starší 30 dní. „Pokud cestovatel chce využít možnosti prokázat neinfekčnost testem na protilátky pro vstup např. do Rakouska, je nutné potvrzením disponovat už při příjezdu,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí ministerstva zdravotnictví Jakub Augusta s tím, že ho je tedy nutné provést na území ČR. Češi však musí počítat s tím, že při návratu zpět test na protilátky vláda neuznává.

Shoda však nepanuje ani mezi odborníky. Nejnovější studie naznačují, že by imunita po prodělání nemoci či očkování mohla vydržet i mnohem déle než rok. K postupnému prodlužování doby, kdy je člověk po prodělání nákazy považován za neinfekčního, se nakonec prodlužuje s postupujícími vědeckými poznatky i v praxi, v Česku i řadě dalších zemí se interval prodloužil ze tří měsíců na půl roku.

Nicméně například hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal před prosazováním testů na protilátky varuje. „Hodně se to přehání, je to trochu zavádějící,“ řekl Smejkal. Podle něj laboratoře měří protilátky v různých jednotkách, takže se nedají porovnávat. Imunita je podle něj navíc dost individuální a i protilátky klesají u každého jinak. Roli v nákaze nebo vážnosti průběhu navíc hraje i imunita buněčná.

Po prosazení protilátek na stejnou úroveň naopak volají někteří poslanci napříč politickým spektrem. „Jsme přesvědčeni, že do portfolia patří i vyšetření na protilátky proti covidu-19. Touto cestou jde třeba Rakousko, které uznává, že pokud má člověk danou hladinu protilátek, nemusí být až tři měsíce testován,“ uvedl poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský v debatě k zavádění covidových certifikátů.