Týdeník Echo: Česko jako levná kolonie Německa, pětiletka od Majdanu a Dylan v Praze

Proč jsme levnou průmyslovou kolonií Německa? ptá se Lenka Zlámalová. V čem je na tom Ukrajina lépe než před pěti lety? táže se Daniel Kaiser. Kam kráčí český skauting? uvažuje se svými hosty v Salonu Týdeníku Echo Ondřej Šmigol, zatímco Martin Weiss má otazník rovnou v titulku: Genocida – znamená to ještě něco? A jak hrál v Lucerně Bob Dylan? Samé otázky. A také odpovědi na ně.

Na obálce nového čísla Týdeníku Echo se chmuří herec Karel Dobrý. Má před sebou padesátiny a za sebou už bohatou uměleckou i dráhu. Rozhovor s ním pořídil Jiří Peňás; ti dva si tykají, protože se dávno důvěrně znají, a tak se herec svěřuje i s osobními důvěrnostmi, třeba s příběhem svého dědečka, jímž byl vychován: „Děda byl pacifista, údajně po roce 48 emigroval, zařídil si byt ve Vídni, vrátil se přes Šumavu pro babičku, tam ho sebrali, ale dostal se z toho, protože měl vyznamenání z války, kde jednak tiskl něco ilegálního přes cyklostyl, pak se účastnil povstání, to už bylo úplně na konci, Němci už prchali z Prahy, děda šel na barikády, ležel tam, měl pancrfaust, proti němu tank, tak vystřelil, tank vystřelil taky, trefil strom nad barikádou, ze stromu spadla větev, bing, dědovi rovnou na hlavu, utrhlo mu to sítnici na levým oku, na který byl celej život slepej. Ale ve straně nebyl.“

Svou analýzu závislosti českého exportu na Německu podkládá Lenka Zlámalová, jak je jejím zvykem, výmluvnými daty: „V Evropské unii je ale jen jedna země, která je na svém největším obchodním partnerovi závislá víc než ze třiceti procent. Je jí Česko, odkud do Německa míří 32 procent z celkového vývozu. Na druhém místě jsou Rakušané, závislí na Berlínu z 30 procent svého obchodu, Poláci a Maďaři z 27 procent. Bohaté Rakousko, které má řadu vlastních silných ceněných značek, je výjimkou. Jeho druhým největším obchodním partnerem jsou Italové, trojkou Američané. (...) Ze zemí V4 putují z velké části součástky do německých výrobků, které dokážou být velmi úspěšné na světových trzích.“

O ukrajinské „pětiletce“ po Majdanu říká Daniel Kaiser mj. toto: „Životní náklady šly nahoru, v některých ohledech dramaticky. Zatímco na jídlo nebo benzin vydělává Ukrajinec zhruba stejně dlouho jako před Majdanem, bydlení značně podražilo. Elektřina v Kyjevě zdražila v reálných cenách o sto procent, plyn o 350 procent a podobně. Pronájem bytu a platby za energie a vodu před rokem byly po odečtení inflace asi 2,5krát vyšší než před Majdanem. Kdo hledá světlo na konci tunelu a ví, že dlouhodobě zajišťuje prosperitu svobodná ekonomika, může čerpat naději z žebříčku Doing Business Světové banky. V něm si Ukrajina od svržení prezidenta Viktora Janukovyče výrazně polepšila. Dnes je 71. ze 190 států světa, před pěti lety byla ještě na 112. místě.“

Více témat naleznete v novém čísle Týdeníku Echo.