Česko má za dobu covidu už čtvrtého ministra zdravotnictví. Tím novým je Petr Arenberger

Novým ministrem zdravotnictví se stal profesor Petr Arenberger, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Na Hradě ho do funkce krátce před polednem jmenoval prezident Miloš Zeman.

Petr Arenberger složil do rukou prezidenta ministerský slib krátce před polednem. Prezident Zeman poté u příležitosti Arenbergerova jmenování ministrem vystoupil v krátkém projevu, ve kterém mimo jiné kritizoval i práci předchozího šéfa resortu Jana Blatného (za ANO).

„Nastupujete do funkce ministra zdravotnictví ve velice těžkých dobách, kdy zápasíme s pandemií, a nejdůležitější – nikoliv však jediným nástrojem v tomto boji – je očkování. Každý z nás by proto měl usilovat o to, aby zde bylo co nejvíce efektivních vakcín. Zasloužil se o to pan premiér,“ řekl na úvod Zeman.

Předchozí ministr Blatný podle slov prezidenta tento proces blokoval. „I já jsem se obrátil prostřednictvím dopisů na izraelského, ruského a čínského prezidenta s žádostí o dodávky vakcín. Ve všech třech případech byla odpověď pozitivní, ale bohužel váš předchůdce (Blatný – pozn. red.) a ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (Storová) tento proces blokovali,“ prohlásil Zeman.

„Je důležité si uvědomit, že každý, kdo tímto způsobem postupuje, škodí České republice a nese spoluzodpovědnost za lidi, kteří kvůli nedostatku vakcín a pomalému očkování umírají,“ míní.

„Jenom za dnešek jich bylo asi stopadesát. Vím, že vakcínu Sputnik teď kupuje Německo, Rakousko i další. Maďarský premiér se nechal naočkovat pro změnu čínskou vakcínou. Takže ideologická hysterie, kterou pozorujeme u opozičních politiků nebo hloupých novinářů, je naprosto bezpředmětná. Přeji vám tedy ve vaší práci, abyste se touto hysterií nenechal otrávit a abyste svou funkci vykonával v zájmu českého národa a jeho zdraví i životů,“ zakončil Zeman.

Blatný chápe své odvolání jako politické rozhodnutí

Jan Blatný (za ANO) dnes po zhruba pěti měsících skončil jako ministr zdravotnictví. Novinářům řekl, že prezident Miloš Zeman ho na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) z funkce odvolal.

Blatný řekl, že své odvolání chápe jako politické rozhodnutí, na které měl Babiš právo. „Sám za sebe mám čisté svědomí, že jsem pracoval jen a jen na základě své odbornosti a rozhodoval na podkladě odborných dat a analýz,“ uvedl. Babišův krok se podle něj dá interpretovat tak, že podle premiéra je už země v rámci epidemie covidu-19 z nejhoršího venku.

O odvolání se Blatný dozvěděl v úterý večer od Babiše, který ho pozval na osobní schůzku. „Důvody vám asi sdělí sám premiér. Rozhovor, který jsme měli, byl o vzájemné možnosti spolupráce a politických otázkách. Dál se vyjadřovat nechci,“ uvedl. Po úterním jednání vlády před 19.00 Blatný řekl, že o jeho výměně, o které spekulovala celý den média, se na několika jednáních s Babišem do té doby nehovořilo.

Arenberger ve složkách StB

Arenberger má záznamy ve složkách bývalé Státní bezpečnosti (StB) jako tzv. kandidát na agenta (KTS), kterého se Státní bezpečnost snažila získat, ale dotyčná osoba o tom sama ani nemusela vědět. Jak upozornil historik Petr Blažek, i to byl jeden z důvodů, proč Ústavní soud již v roce 1993 rozhodl, že KTS nebudou zahrnuti do lustračního zákona.

Nový ministr jakoukoliv spolupráci s StB na středeční tiskové konferenci odmítl. „Spolupracovníkem StB jsem nebyl, mám čisté lustrační osvědčení, které už jsem používal opakovaně při různých funkcích, které jsem vykonával,“ uvedl Arenberger. Zároveň ale sám nepopírá, že byl straníkem. „Ano, před rokem 89 jsem byl členem KSČ, ale pojďme se bavit o zbylých 80 procentech mého života, kdy členem nejsem," řekl na novinářský dotaz.

Státní bezpečnost kandidáty sledovala a vedla si o nich zápis. Arenberger dostal také krycí jméno. „Estébáci dali novému ministrovi zdravotnictví v září 1989 při jeho údajném získávání ke spolupráci krycí jméno KŮŽE,“ napsal historik Petr Blažek z Ústavu totalitních režimů.