Zlatá horečka na severu Čech

Enormní zájem o investiční jistotu a prostředek pro uchování hodnoty v podobě mincí z drahých kovů vyhnal loňské tržby podniku v Jablonci nad Nisou nad 1,7 miliardy korun. Meziroční nárůst přesáhl v tomto ukazateli 50 procent. V závěru tohoto roku by se měla úspěšná mincovna představit v Dubaji na odložené Všeobecné světové výstavě EXPO 2020.

Soukromá společnost Česká mincovna z Jablonce nad Nisou, která začala razit mince 1. července 1993, má za sebou výjimečný rok. Může za to celková situace, způsobená pandemií covid-19. Nejistoty, které s sebou toto bezprecedentní dění přineslo, vyústily v mimořádný zájem trhu o spolehlivé investice. Vezmeme-li v potaz, že za šampiona mezi takovými jistotami je považováno zlato, je logické, že se poptávka výrazně posunula k produktům právě mincovny, která nabízí investičních možností celou řadu.

„Situace na trhu v roce 2020 ukázala, že se lidé v době krize čím dál více uchylují k investování s cílem uchování hodnoty. Česká mincovna i přes velmi složitou situaci na trhu s drahými kovy – například slévárny nebyly schopné uspokojit zvýšenou poptávku z důvodu omezení výroby – zachovala výrobu a dodávky podle původního emisního plánu a uspokojila zákazníky jak vlastními produkty, tak i zvýšený zájem o slitky či cihly,” zdůrazňuje obchodní ředitel Aleš Brix.

 

Zájem klientů umožnil podniku nejen zachovat pracovní místa, ale dokonce ho přiměl k navýšení výrobní kapacity a rozšíření počtu zaměstnanců. „Také jsme museli investovat do moderních strojních zařízení, které nám umožní nabídnout vysokohmotnostní produkty, jako jsou mince a medaile o velikosti tří a více kilogramů,” doplňuje Brix.

V čerstvých nekonsolidovaných hospodářských výsledcích zní pak loňská čísla o počínání mincovny následovně: tržby skočily oproti předloňsku o 50,9 procenta na více než 1,7 miliardy korun (1,2 v roce 2019). Mezi nabízenými produkty nejvíce zabodovaly tzv. bullion coins, tedy mince z drahého kovu určené především pro investiční záměry. Prodalo se jich za 341 milionů korun (meziroční nárůst o 138,5 procenta ze 143 milionů). „Pravdou je, že jsme původní výhled na rok 2020 splnili už polovině července,” netají se Aleš Brix.

Zlato je fenomén

Emisní plán České mincovny nabízí více než 200 vydání za rok. Podnik reaguje na zájem investorů, na přání numizmatiků a drobných střadatelů. Cílem je, aby každý našel, co hledá.

„Při přípravě emisního plánu na další rok pokračujeme v započatých víceletých cyklech a ve sběratelských sériích. V naší nabídce jsou různé směry od historických událostí přes významné osobnosti, architekturu a kulturu. V neposlední řadě sem patří i nabídka pro nejmenší sběratele třeba ve formě vzdělávacího komiksu – Vznik mincí v českých zemích. Návrhy na témata sbíráme během roku jak od odborníků z oboru mincovnictví, tak i od laické veřejnosti,” vysvětluje marketingový manažer Jaroslav Černý.

Pestrá paleta produktu zahrnuje mince s motivy českého lva, orla, investiční zlato a stříbro, platinu i palladium, případně stříbrné mince s broušenými kameny. Hlad po zlatě vede.

„Zlato je fenomén, který výrazně ovlivňuje lidstvo zhruba 4000 let. Za tu dobu se nikdy nestalo bezcenným, proto je považováno za dobrého držitele hodnoty. Letos navíc patří opět mezi nejvýnosnější aktiva, protože jeho dolarová hodnota od začátku roku stoupla o více než 16 procent. To je v době, kdy se hodnota amerického akciového indexu S&P 500 snížila o více než dvě procenta, velmi dobrý výsledek,” připomíná obchodní ředitel Brix.

Zlato navíc patří mezi méně volatilní aktiva. „Přesto jsou známy případy, kdy se investoři obchodující se zlatem nestačili divit. Například v druhé polovině 70. let vzrostla cena zlata za pouhé čtyři roky z úrovně lehce nad 100 dolarů za troyskou unci až k 800 dolarům za troyskou unci. V té době zažívalo světové hospodářství stagflaci. Ropné šoky vyvolaly vysoký růst inflace, který byl doprovázen ekonomickou stagnací. Na této situaci se ukázalo, že hodnota zlata dokáže výrazně růst, když se jiným typům aktiv příliš nedaří,” líčí Brix.

Stále bezpečný přístav

Tuto přednost potvrdil vývoj po propuknutí finanční krize v roce 2008. Tehdy hodnota zlata nejprve klesla, aby následně zažila silný růst, který vyvrcholil v roce 2011.

„Investoři v té době hledali bezpečný nástroj pro své investice kvůli obavám z dluhové krize v eurozóně. Cena zlata v reakci na tuto situaci dosáhla svého historického maxima, když na krátkou dobu překonala úroveň 1900 dolarů za troyskou unci,” podtrhuje ředitel obchodu Brix.

Následovalo období přibližně do poloviny roku 2018, kdy cena zlata klesala nebo stagnovala. V tomto období zažívala globální ekonomika mimořádný růst a investoři se přesouvali do rizikovějších aktiv. To se ve druhé polovině roku 2018 začalo měnit. Cena zlata se tou dobou pohybovala pod úrovní 1200 dolarů za troyskou unci. Během loňského roku se zlato prodávalo dokonce i za více než 2000 dolarů, v současnosti se obchoduje za 1767 dolarů za troyskou unci.

Růst cen zlata v časem boje s koronavirem tak opětovně ukázal, že zlato je velice likvidním aktivem a dá se ho bez problémů směňovat.

„Je pravda, že v době razantního poklesu na trzích potřebovali investoři peníze, aby mohli vypořádat ztrátové pozice a udržet klíčové finanční toky. Z tohoto důvodu začali prodávat téměř všechno včetně zlata, čímž snížili jeho cenu. Vzniklou situaci můžeme pojmenovat známým souslovím Cash is King“, které nám říká, že v některých případech je nejvýhodnější směnit všechna aktiva na peníze,” upřesňuje obchodní ředitel.

Po této epizodě se cena zlata opět vrátila k růstu.

Žlutá versus bílá

Jestliže vydělíme dnešní cenu troyské unce zlata cenou troyské unce stříbra, dostaneme podíl blížící se hodnotě 100. To je historicky výjimečně vysoká úroveň. Ve starověku bylo zlato jen 15krát cennější než stříbro.

„Dokonce i v novodobé historii nepamatujeme takový rozdíl mezi cenou obou vzácných kovů. Třeba když v roce 1971 padl Brettonwoodský měnový systém a byl zrušen zlatý standard, cena zlata předčila cenu stříbra pouze 20krát,” vypočítává Aleš Brix.