Fiala v Lánech řešil zahraniční politiku, ministra zahraničí nepřizvali

Premiér Petr Fiala v sobotu na zámku v Lánech jednal s prezidentským expertním týmem. Na pořadu dne byla zahraniční politika, energetika a bezpečnostní otázky. Česká republika se podle Fialy snaží, aby výdaje dvou procent HDP na obranu vydávala již v roce 2024, tedy ještě o rok dříve, než se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. Čeští představitelé také zcela podporují vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO), uvedl předseda vlády.

O zvyšování výdajů na obranu podle Fialy mluví v poslední době i ty evropské země, které se původně ke svému aliančnímu závazku ve výši dvou procent HDP nehlásily. Zvyšovat je podle něj plánuje i neutrální Rakousko. Fiala řekl, že čeští zástupci komunikují s NATO, jakým způsobem chce Česká republika své závazky naplnit. Platí podle něj, že dvě procenta HDP bude Česko vydávat nejpozději v roce 2025. Vláda se ale snaží, aby tohoto cíle dosáhla již v roce 2024. Není podle něj ale jednoduché v tak krátké době financování armády zvýšit.

Probíralo se také rozšíření NATO, hlava státu Miloš Zeman ho podle předsedy vlády podporuje. „To jsme brali jako samozřejmé. (...) Nemám žádný signál, že by s rozšířením NATO měl pan pan prezident jakýkoliv problém,“ uvedl po schůzce premiér.

Fiala se také vyjádřil o formátu schůzky, který byl na první pohled netradiční. K podobě jednání poradního týmu prezidenta Fiala uvedl, že byly předem domluveny okruhy, ke kterým předložil svá stanoviska a následně na ni byla vypracována oponentura. „Ty vypracovával pan velvyslanec Jindrák a pan prezident Hospodářské komory Dlouhý, kteří byli také přítomni,“ řekl Fiala.

Na schůzku nebyl přizván ministr zahraničí Jan Lipavský, což podle premiéra ani tak být nemělo. „To není formát těchto schůzek, toho se vždycky účastní jeden reprezentant vlády, pokud jsem to pochopil, jaká je ta tradice,“ řekl Fiala.

Pražský hrad se vyjádřil jen velmi stroze. „Expertní tým prezidenta republiky za účasti předsedy vlády projednával ekonomické otázky a zahraniční politiku s přesahem na energetickou a potravinovou krizi,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.