Putinovo Rusko jde ekonomicky ke dnu

TÝDENÍK ECHO

Putinovo Rusko jde ekonomicky ke dnuRUSKO V KLEŠTÍCH 1
Svět

Týdeník ECHO

Černé úterý 16. prosince ukázalo, že Rusko se ocitlo na hraně ekonomického kolapsu. Dostalo se tam poprvé po patnáctiletém, s výjimkou celosvětové finanční krize v roce 2009, fakticky nepřerušeném období vzestupu po převzetí moci Vladimirem Putinem. Za tu dobu zažilo ekonomický skok, srovnatelný jen s Čínou.

Když byl Putin poprvé zvolen prezidentem, dosahovalo HDP na obyvatele v paritě kupní síly 6825 dolarů, před vpádem na Krym koncem loňského roku to bylo 24 114 dolarů. Bylo bohatší než řada zemí Evropské unie včetně Polska a Maďarska. Platy, důchody a sociální dávky se za tu dobu zvedly na osminásobek. To je nesrovnatelné s jakoukoliv zemí. Velká část ruské společnosti vůbec poprvé okusila životní styl středních vrstev.

Putin toho dosáhl, aniž by jakkoliv změnil podstatu ruské ekonomiky, závislé na vývozu surovin a naopak na dovozu téměř všeho ostatního. Putinomika stála na třech pilířích: vysoké ceně surovin, řádu pevně řízených státních a s Kremlem kohabitujících oligarchických skupin plus plném zapojení do světových finančních trhů a snadném přístupu k levným penězům. Tento model se  zhroutil. 

Nebo přesněji řečeno, ten den se po náhlém prudkém nočním zvýšení úroků ruskou centrální bankou ukázalo, že je zhroucený. Už několik měsíců se postupně sesypávaly dva pilíře. Ropa se prudce propadla pod 60 dolarů za barel, na polovinu ceny, při níž se Putin loni pouštěl do invaze na Krymu. Putinomika počítala ještě v rozpočtu pro příští rok se 100 dolary za barel. Americké a evropské sankce velké ruské státní firmy fakticky odřízly od západních peněz. Prudký pád rublu už byl nevyhnutelným následkem. Rusko se dostalo do tvrdých kleští, z nichž není úniku.

Analýzu Lenky Zlámalové si přečtete v nejnovějším vydání Týdeníku ECHO, které vyjde v pátek 2. ledna. Předplaťte si ho už nyní zde.

Co také najdete v prvním čísle Týdeníku Echo roku 2015?

Lenka Zlámalová se věnuje nové dělicí linii mezi západní demokracií a východní oligarchií. 

Petr Holub píše o odkazu bývalého ministra Aleše Řebíčka a o tom, jak jej nový ministr Dan Ťok naplňuje.

Daniel Kaiser se věnuje recenzi polských knih o Walesovi a jeho spolupráci s tajnou policií. Do čísla přispěl i rozhovorem s polským disidentem Janem Rokitou, kterého respekují oba postsolidaritní tábory.

S bývalým ústavním soudcem Vojenem Güttlerem hovořil David Macháček o právu na spravedlnost i o tom, jak mnoho chybí na školách výuka moderních dějin.

O složitému sporu Česka s Norskem o ukradené děti píše Vladimír Ševela.

Tématem Salonu je tentokrát obraz českých Romů v médiích.

Nejsilnější filmové otázky roku 2014 jsou pak tématem pro Ondřeje Štindla.