Kauzy Nečas či Rath. ODS chce omezit svévoli státních zástupců

Petr Nečas, David Rath, Jiří Čunek, odposlouchávaní novináři. Ústavní soud v pondělí vyhlásí nález v případu ústavní stížnosti ODS, která napadá vyhlášku vydanou někdejší ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (ČSSD). Ta podle občanských demokratů účelově umožnila, aby si státní zástupci mohli vybírat soudy, které budou rozhodovat o konkrétních trestních kauzách. To podle ODS připouští svévoli státní moci. A strana proto chce část vyhlášky zrušit.

Ústavní stížnost ODS se týká mnoha citlivých kauz, občanští demokraté ji nicméně před dvěma lety podali kvůli stíhání svého někdejšího předsedy Petra Nečase poté, co byl obviněn z podplácení trojice bývalých poslanců. ODS obviňuje tehdejší ministryni spravedlnosti Marii Benešovou z toho, že prolomila ústavní právo občanů na jejich zákonného soudce.

Čím? Tím, že podle ODS vyhláškou umožnila praxi, kdy státní zastupitelství může určitou kauzu podat v podstatě libovolnému soudu.

„V zásadě jde o to, aby státní zástupci nemohli bez jakéhokoliv zákonného zmocnění obcházet ústavní pravidlo práva na zákonného soudce. To znamená, aby mimo jiné trestní věci vybíral soud přesně stanovený zákonem, a ne podle toho, koho si státní zástupci vyberou,“ řekl deníku ECHO24.cz bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS, který za stížností stojí.

V trestním právu podle něj musí platit takzvaná rovnost zbraní. A pokud si státní zástupci mohou dopředu vybrat soud a soudce, který konkrétní kauzu bude probírat, tak jsou od počátku ve výhodě. „Je potřeba si uvědomit, že obviněný je vždy jednotlivec, který má proti sobě silnou státní mašinérii. A kdyby si ještě tato mašinérie mohla vybírat soud a soudce, který tu věc bude rozhodovat, tak ta rovnost zbraní už je jednoznačně překlopena ve prospěch státu. A to není dobře. Mediální svět se zajímá samozřejmě hlavně o politiky, ale těchto případů jsou určitě desítky,“ vysvětluje Blažek.

Rath, Čunek i odposlechy novinářů

I když ODS původně stížnost podávala kvůli případu Petra Nečase, jeho jméno není v podání vůbec zmíněno. Strana naopak uvedla další případy, kdy státní zastupitelství svévolně rozhodlo o podstoupení kauzy mimo místní příslušnost soudu.

Ve stížnosti se tak píše například o případu někdejšího poslance a středočeského hejtmana Davida Ratha, který byl obviněn z úplatkářství, ale i o kauzách senátora Jiřího Čunka, soudce Jiřího Peška, nebo bývalého náměstka ministra spravedlnosti Františka Steinera a někdejšího generálního ředitele Vězeňské služby Luďka Kuly. V následné replice k vyjádřením ODS zmiňuje také odposlechy novinářů Jakuba Svobody a Janka Kroupy.

„Obecně platí, že soudce musí být přidělen podle předem daných a transparentních pravidel. Podle příslušnosti soudu a rozvrhu práce soudců. To je ta nejzákladnější záruka spravedlivého procesu. Když bude soudce vybraný policií nebo státním zastupitelstvím, nemůže být pokládán za nestranného,“ upozorňuje advokát Jan Vučka.

„Každý – politik, novinář i jiná osoba – má právo na zákonného a nestranného soudce. Ústavní soud by měl učinit přítrž tomu, aby si státní zástupci mohli svým individuálním rozhodnutím bez podkladu v zákoně, ale jen ve vyhlášce, vybírat soud pro rozhodování o zásazích do práva lidí. Je správné zrušit pomyslné vlaky mezi Prahou a Ostravou se zastávkou v Olomouci, které vezou vybrané trestní kauzy,“ upozorňovala ODS v podání na to, že až podezřele často využívá podobné praxe Vrchní státní zastupitelství v Olomouci pod vedením Ivo Ištvana.

Na důležitost pondělního vyhlášení upozorňuje například advokát Jan Vučka, podle kterého na výrok soudu netrpělivě čekají všichni specialisté na trestní právo. „Jde o to, do jaké míry si státní zastupitelství může samo vybírat svého soudce, který bude případ řešit. Obecně platí, že soudce musí být přidělen podle předem daných a transparentních pravidel. Podle příslušnosti soudu a rozvrhu práce soudců. To je ta nejzákladnější záruka spravedlivého procesu. Když bude soudce vybraný policií nebo státním zastupitelstvím, nemůže být pokládán za nestranného,“ upozorňuje Vučka.

Šance jsou malé

Pokud si například vrchní státní zastupitelství o své vůli pod sebe stáhne případ, může podle expertů podat třeba návrh na vzetí do vazby u libovolného okresního soudu ve své působnosti. Tím pádem je zvýšené riziko, že si státní zástupce vybere soud, kde mu tak říkajíc půjdou na ruku, namísto soudu, který by byl příslušný podle normálního postupu.

„A zejména Vrchní státní zastupitelství v Olomouci je známé občas velmi záhadným výběrem soudů, kam podává návrhy, a odmítá vysvětlit, proč si vybralo právě daný soud,“ kritizuje dnešní stav Vučka, který údajně zná podobné případy z vlastní zkušenosti: „Doufám proto, že se Ústavní soud neomezí jen na holé rozhodnutí ,zrušit či nezrušitʻ, ale že uvede některé obecné myšlenky, jež by byly vodítkem pro zákonodárce i pro řešení jiných problémů s určováním soudu.“

„Mám obavu, že pokud jde o dosavadní judikaturu Ústavního soudu, tak se z důvodů mně ne zcela pochopitelných vyhýbá hodnocení této praxe,“ říká exministr Blažek.

ODS upozorňuje, že nejde pouze o svévolný výběr soudu. Pokud totiž státní zastupitelství podá návrh mimo pracovní dobu, je předem znám konkrétní sloužící soudce. A státní zástupce si tak fakticky vybere nejen soud, ale i konkrétního soudce, který o věci bude rozhodovat.

Ústavní soud svůj nález veřejně vyhlásí v pondělí odpoledne. Je ale velmi pravděpodobné, že stížnosti ODS, k níž se připojili i někteří poslanci TOP 09, nevyhoví.

„Mám obavu, že pokud jde o dosavadní judikaturu Ústavního soudu, tak se z důvodů mně ne zcela pochopitelných vyhýbá hodnocení této praxe. A uvidíme, jak se rozhodne teď,“ není příliš optimistický ani Blažek.