Deregulace, nízké daně a vývoj technologií, tak vidí brexit Boris Johnson

Britský ministr zahraničí Boris Johnson představil svou vizi jak by měla vypadat Británie pro brexitu. V článku, který vyšel v deníku The Daily Telegraph a také na Johnsonově facebookovém profilu, tvrdí, že Británie by měla deregulovat, zmenšit daně, stát se lídrem ve vědě a přesunout peníze ušetřené za platby do rozpočtu EU do zdravotnictví. Johnson byl jednou z hlavních tváří brexitové kampaně.

„Přátelé moji, musím říci, že alespoň část lidí zoufale podceňuje tuto zemi. Myslí si, že k brexitu nedojde… Já jsem tady, abych vám řekl, že tato země s naším novým národním počinem uspěje, a to ohromně… Máme před sebou zářnou budoucnost,“ napsal šéf britské diplomacie.

Johnson ve svém článku nejdříve opakuje argumenty pro britský odchod z Evropské unie. „Obětovali jsme příliš mnoho času, a často neúspěšně, k pokusům ovlivnit zasedací místnosti Bruselu a tyto pokusy odklonily ohromné množství intelektuální energie britské vlády a nepomohly nám vyřešit opravdové výzvy, jimž tato země čelí,“ píše Johnson.

Ve svých návrzích, co by Británie měla podniknout, se nejdříve vyjadřuje k zdravotnictví. Podle Johnsona Británie bude po vystoupení z EU bude disponovat 350 miliony liber (10,4 miliardy korun) týdně navíc. Z velké části by se tyto peníze měly poskytnout britské Národní zdravotní službě (NHS).

Toto byl jeden z hlavních bodů kampaně za odchod z EU. Po referendu ale byl tento slib zpochybněn, když jeden z lídrů kampaně Nigel Farage prohlásil, že tento slib byl chyba.

Důležitější pro dlouhodobé směřování Británie jsou nejspíše další Johnsonovi návrhy. „A jak si budeme brát zpět kontrolu nad našimi penězi, našimi hranicemi a nad našimi zákony, tak přece nezahodíme to, co je dobré. Zachováme ty enviromentální a sociální ochrany, které jsou spravedlivé a moudré,“ tvrdí Johnson.

Británie bude moci měnit regulace a zákony, jak se jí zlíbí a nebude omezována direktivami EU. Podle Johnsona může Británie zjednodušit a zmenšit daně a zavést takovou imigrační politiku, jaká jí bude vyhovovat. Jako příklad, kde brexit může pomoci uvádí Johnson výstavbu nových domů. Po odchodu z EU bude moci Británie zjednodušit stavební regulace a tím uspíšit bytovou výstavbu.

Johnson také komentuje návrh, že by cizinci měli v Británii platit větší majetkovou daň. Johnson s tímto nesouhlasí, ale brexit by měl dovolit vést o tom diskuzi, což je nyní nemožné, protože všichni občané EU musí mít v Británii stejné daně.

Daňovou reformu, kterou umožní brexit, by měla Británie využít k podpoře výzkumu, vědy a infrastruktury. Británie oproštěná od evropských regulací má šanci stát se světovým technologickým lídrem, tvrdí Johnson.

Británie by se také měla stát hlavním propagátorem volného obchodu ve světě a uzavírat obchodní smlouvy s ostatními národy.

Johnson opakuje, že Británie by neměla slevit ze svých obranných závazků a že hodlá stále vojensky spolupracovat ze svými evropskými spojenci.

Ministr zahraničí také útočí na lídra britské opozice a šéfa Labouristické strany Jeremyho Corbyna. Důrazně odmítá jeho návrh, aby Británie zůstala členem celní unie. To by podle Johnsona vedlo k tomu nejhoršímu, Británie by stále musela dodržovat evropské směrnice, ale nemohla by je ovlivňovat.

V poslední části svého článku opakuje argumenty, proč si myslí, že Británie zvládne vystoupení z Evropské unie bez problémů.

Boris Johnson představil svoji vizi týden předtím než má na stejné téma promluvit ve Florencii britská premiérka Theresa Mayová. Podle některých britských komentátorů je Johnsonův článek prvním krokem v tažení, jehož cílem je nahradit Mayovou v premiérském křesle. Nicméně podle The Telegraph Johnson prohlásil, že „všichni stojíme za Theresou a skvělým brexitem.“

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Všichni do eura a bankovní unie