Proč jsou mladí Češi líní a nechtějí pracovat?

To, že je evropská dělicí linie Sever–Jih přirozeně podstatně silnější než osa Východ–Západ, se velmi výstižně ukazuje na mladé generaci, její aktivitě a samostatnosti. V tomto případě je nejpřesnější mluvit o aktivním severozápadním a pasivním jihovýchodním modelu. Když se podíváte na to, kolik mladých lidí v generaci mezi 15 a 24 lety má alespoň nějakou práci, jež jim zajišťuje vlastní příjem, a nejsou úplně závislí na rodičích, je ten rozdíl propastný.

Vůbec nejvíc mladých z této generace pracuje podle statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na Islandu. Jakoukoliv práci, tedy klidně na pár hodin týdně jako brigádu při studiích, má 67,9 procenta mladých mezi 15 a 24 lety. Následuje Švýcarsko s 60,9 procenta a Nizozemsko s 58,9 procenta. V Dánsku pracuje 54,5 procenta této generace, v Rakousku 51,6, ve Velké Británii 48,3, ve Spojených státech amerických 47,4 procenta. V Německu 46,4, ve Finsku 41,3. Průměr třicítky nejbohatších zemí v OECD je 39,7 procenta. Průměr zemí Evropské unie už jen 32,6 procenta.

Druhému konci žebříčku vévodí Řecko, kde pracuje jen 14,1 procenta mladých. Následuje Itálie s 15,6 procenta, Španělsko s 16,5. V Lucembursku, s velkým náskokem nejbohatší zemi Evropské unie, pracuje jen 17,1 procenta. Třiapůlkrát méně než v sousedním Nizozemsku. Za ním už začíná střední Evropa. Na Slovensku má práci jen 22,1 procenta mladých, v Maďarsku 23,3, v Polsku 25,6, ve Slovinsku 25,9 procenta. My jsme s 27,3 procenta lídrem regionu. Jsme na tom jen nepatrně hůř než Francouzi s 27,8 procenta mladých v práci. Za sebou jsme nechali bohatou Belgii s 24,3 procenta.

Co je příčinou té obrovské propasti? Úroveň vzdělání? Civilizační a kulturní vzor konkrétní společnosti? Nebo výkon ekonomiky a schopnost nabídnout lidem dost pracovních příležitostí?

První, co se nabízí, je vzdělání. Je to věk, kdy se zpravidla dokončují studia na vysoké škole. S výjimkou těch, kdo se rozhodnou dělat doktorát. Ten už ale vyžaduje alespoň částečně učit nebo bádat, tedy nějaké pracovní nasazení. Jenže když se podíváte do statistik, kolik mladých dodělá vysokou školu, hned vidíte, že v nich vysvětlení aktivity nebo pasivity mladých nenajdete. Všude ve vyspělých zemích neustále stoupá počet lidí, kteří jdou na vysokou školu. V těch, které jsou na čele žebříčku nejpracovitějších mladých, je zároveň v generaci nejvíce studentů.

Celý článek si přečtěte v aktuálním vydání TÝDENÍKU ECHO